Parkování aut zejména v hustě obydlených částech měst či obcí je tvrdým oříškem. Svou roli sehrává nejen nedostatek vhodných parkovacích míst, ale také bezohlednost některých řidičů. Výsledkem jsou ulice lemované po obou stranách zaparkovanými auty. Bezpečně zde minout auto v protisměru je téměř nemožné. Auta stojí částečně na pruzích trávy nebo chodníku, částečně zasahují do vozovky. Jindy zoufalý řidič zaparkuje u přeplněného parkoviště na místě sporadicky porostlém vadnoucí zelení. Ve všech případech mu a jeho peněžence mohou hrozit nepříjemnosti.
Parkování v obousměrné ulici
Podle § 25 silničního zákona stání po stranách obousměrné ulice možné je, ale pouze když v každém směru zůstane volný jízdní pruh o šířce 3 metry, tj. celkem 6 metrů, na což řidiči velmi často zapomínají. Zároveň v tomto případě platí, že stát je povoleno pouze po směru jízdy, nikoli proti němu.
Silniční vegetace
Jenže co když je u silnice chodník nebo pruh trávy? Většina řidičů najede právě na něj, aby co nejméně překáželi na vozovce. Ohleduplnost vůči ostatním řidičům je určitě chvályhodná. Jenže zde narážíme na problém. Zákon o provozu na pozemních komunikacích říká v § 27 odst. 1 pís. r, že řidič nesmí zastavit a stát na „silniční vegetaci“, pokud mu to výslovně nedovoluje dopravní značka. Silniční vegetací je myšleno příslušenství dálnice, silnice a místní komunikace. Takže si zde klidně představme pás více či méně upravené zeleně v podobě trávy, keřů, případně i stromů. Porušíte-li zákon, půjde o dopravní přestupek.
Veřejné prostranství
Dále existuje také pojem „veřejné prostranství“, který definuje § 34 zákona o obcích takto: „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ Zde tedy rovněž spadají nejrůznější zelené plochy a navíc chodníky.
Zákon o některých přestupcích v § 5 odst. 2 pís. c stanoví, že přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně zabere veřejné prostranství, jde-li o případy, které nelze postihnout podle jiných zákonů. Abyste se dopustili protizákonného záboru, nemusíte si nutně na chodníku či trávníku postavit stan, ale stačí zde zaparkovat své auto. Toto brání ostatním ve volném průchodu nebo třeba průjezdu kočárkem či invalidním vozíkem. Porušíte-li zákon, bude se jednat o přestupek proti veřejnému pořádku.
Pokuty za dopravní přestupek vs. zábor veřejného prostranství
Není tráva jako tráva. Pokud budete parkovat na zeleni, která bude chápána jako součást pozemní komunikace (obdobně je možno chápat také parkování na chodníku), pak se bude jednat o dopravní přestupek podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. Pokuta může dosáhnout několika tisíc korun.
Jestliže bude trávník nebo chodník patřit k veřejnému prostranství, dopouštíte se podle přestupkovému zákona přestupku proti veřejnému pořádku. Zde se však pokuty pohybují v řádech desetitisíců. Pokud se jedná o první přestupek, maximum je 50 000 Kč, pokud se však jedná o opakovaný přestupek, může dosáhnout až 75 000 Kč. O tento případ se může jednat například, pokud zaparkujete auto na okraji městského parku nebo na trávě za hranicí vyznačeného parkoviště.
Policisté by však měli přestupky vyhodnocovat dle aktuální situace. Takže pokud při vjíždění do garáže musíte na chvíli zastavit na travnaté ploše spadající pod veřejné prostranství obce, abyste si otevřeli vrata, pak by vás nikdo pokutovat neměl.
