ČESKO – V souvislosti se stavem státní kasy není divu, že se finanční zdroje hledají i na místech dříve netušených. Nejnověji je ve hře nová spotřební daň, a to ze slazených nápojů. Právě ta by dle členů poradního orgánu vlády, NERVu, mohla znamenat na jedné straně nový příjem do rozpočtu a na straně druhé také úsporu za zdravotní péči…
Podle výzkumu PAQ Research by regulace slazených nápojů mohla do státního rozpočtu přinést přibližně 3 miliardy korun. Kromě toho by také znamenala úspory zdravotních a sociálních nákladů. Nadměrné pití slazených nápojů totiž přispívá k obezitě a vzniku řady dalších civilizačních nemocí. Zavedení spotřební daně by dle výzkumníků přitom mohlo konzumaci slazených nápojů omezit. Faktem zároveň je, že Česko má aktuálně třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí EU – a jednou z hlavních příčin nadváhy je samozřejmě konzumace cukrů. Takže plán na vyšší zdanění slazených nápojů se v tomto světle může jevit jako poměrně rozumný. „Již dvacet států v Evropě nějakou daň na tyto nápoje zavedlo. Podařilo se tak např. omezit výskyt cukrovky 2. typu. Prokazatelně platí, že když je daň zavedena, spotřeba slazených nápojů klesá,“ shrnula Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, LF UPOL.
Jak je to s příjmem cukrů?
Přidané cukry dnes skutečně číhají na každém rohu. „Říká se, že bychom denně měli přijmout přibližně 25 gramů přidaného cukru v případě žen a 35 gramů v případě mužů. Dnes ale již i děti přijímají denně mnohonásobky těchto dávek,“ vysvětlila tak také Sovová. Jedním z nepopiratelných zdrojů těchto cukrů jsou také slazené nápoje, ostatně, jen v jedné lahvi běžných kolových nápojů je 182 g čistého cukru. Další cukry jsou ale ukryty např. v ochucených mlécích, čajích, energetických nápojích. Přitom platí, že např. děti do dvou let by přidané cukry vůbec konzumovat neměly. Omezovat jejich konzumaci by ale měli i ti starší. Namísto slazených nápojů je vhodné konzumovat (kromě vody) např. bylinné čaje, vodu s citronem apod. Problémem mohou být i džusy a ovocné šťávy, byť pokud jsou vyráběné doma, tak neškodí tolik jako nápoje, jež prošly průmyslovým zpracováním.
Jak by nová daň mohla vypadat?
S ohledem na výše řečené není divu, že většina koaličních stran o zavedení nové spotřební daně na slazené nápoje vážně uvažuje. Dnes z nich totiž stát vybírá jen DPH, členové NERVu ale doporučují zdanění vyšší sazbou. „Obezita začíná být čím dál větším problémem u dospělých i dětí a slazené nápoje jsou jednou z hlavních příčin,“ shrnul člen NERVu, Pavel Hroboň.
Inspiraci pak tým NERVu hledal v Polsku a navrhuje, aby stát začal vybírat spotřební daň ve výši 3,40 Kč v případě nápojů s obsahem cukru vyšším jak 50 g/l. Za každých dalších 10 g cukru na litr by se mělo připlácet ještě 35 haléřů. Za litr běžné limonády s 80 gramy cukru na litr by potom stát vybíral spotřební daň ve výši cca 4,5P Kč. Při započítání budoucí 21% sazby DPH by litr této limonády podražil o 5,40 Kč.
Vládní strany jsou pak této myšlence víceméně nakloněné. „Je zde řada společenských a zdravotních problémů, které jsou vyvolané nezdravým životním stylem, takže pro nás je to určitě k jednání,“ shrnul tak např. poslanec Lukáš Vlček (STAN). Podobně jsou připraveni k diskusi na toto téma také Piráti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však upozorňuje, že samotný výběr daně by mohl být pro stát docela administrativně náročný. S tím se ztotožňuje i Alena Schillerová (ANO). Členové NERVu svůj návrh plánují členům vlády do konce tohoto roku.
