Regulovaná složka cen za elektřinu vzroste v r. 2024 domácnostem až o 71 %. Dle premiéra je to lež

ČESKO – Kvůli včerejšímu návrhu Energetického regulačního úřadu týkajícímu se plánovaného navýšení regulované složky cen elektřiny o 71 % svolala vláda záhy tiskovou konferenci. Ačkoliv odborníci mají se zdražováním, které tvrdě dopadne na domácnosti, ale také firmy, jasno, premiér tvrdí, že se jedná o zbytečnou paniku a že k žádným výrazným růstům cen nedojde. Jaká jsou fakta?

Jak je to s cenami elektřiny?

Cena elektřiny (i plynu) je v základu tvořena dvěma složkami – regulovanou a neregulovanou. Zatímco ta neregulovaná znamená cenu za samotnou komoditu (elektřinu, ale i plyn) a dodavatelé ji uvádějí ve svých cenících, složka regulovaná je určována státem. Jedná se o řadu poplatků, jež plynou z dopravy elektřiny/plynu od výrobců k zákazníkům (zahrnuje zejména distribuční poplatky, příspěvek na obnovitelné zdroje ad.). Tuto regulovanou cenu pak každoročně určuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Právě ERÚ tedy včera oznámil, že navrhuje zvýšit cenu regulované složky o 71 %, což v praktické rovině znamená zdražení o cca 1 400 Kč/MWh, ještě vyšší posun cen vzhůru by měl ale čekat velkoodběratele.

Jak se odborníci shodli, navýšení nakonec povede k tomu, že lidé za elektřinu zaplatí i více než v době, kdy byl zaveden vládní strop. „Běžná domácnost, která užívá elektřinu na svícení a vaření a má spotřebu kolem 4 MWh, si za každý měsíc připlatí přibližně 500 korun navíc. Pokud ale bude domácnost elektřinou i topit a bude mít spotřebu kolem 20 megawatthodin, už se budeme bavit o nárůstu ve výší okolo 30 tisíc ročně,“ vyčíslil dopady plánovaného opatření Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energie portálu Kalkulátor.cz pro Českou televizi. Co se týká plynu, v jeho případě je podíl distribučních poplatků nižší (cca 20 % ve srovnání se 40 % v případě elektřiny), takže dopad na zákazníky bude nižší – připlatí si kolem 120 Kč/MWh. Ovšem ti, kteří plynem i topí, budou ročně připlácet v průměru kolem tří tisíc. Zdražení se navíc dotkne úplně každého – a to i těch, kteří si cenu energií zafixovali. Regulovaná složka se totiž do zafixované ceny nezapočítává.

Co na to vláda?

V rámci mimořádné tiskové konference premiér Petr Fiala (ODS) to, že by domácnosti měly za energie platit výrazně více, popřel. Dle jeho slov totiž navýšení cen bude kompenzováno tím, že ceny silové elektřiny klesnou. Nechystá se navýšení cen o desítky procent, kdo říká opak, lže a šíří paniku,“ uvedl přímo. Dodal také, že cena silové elektřiny neustále klesá, takže lidé budou platit převážně stejně jako letos nebo v průměru o jednotky procent více.

Ačkoliv jednotlivým domácnostem se cena elektřiny nezvýší shodně o 71 % a navýšení se bude lišit dle distribuční sítě, regionu a také dle toho, k čemu přesně elektřinu využívají, Fialův optimismus odborníci nesdílejí. A to platí i pro průmyslníky a obchodníky. Jak uvedli zástupci Hospodářské komory, v případě průmyslových firem může dojít až ke ztrojnásobení nákladů, což by mohlo ohrozit i konkurenceschopnost českých firem. Podle Tomáše Prouzy, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, navíc povede zdražení energií k opětovnému růstu inflace. „Dnešní návrh ERÚ znamená výrazné zdražení energií pro domácnosti i firmy, zejména z energeticky náročných částí průmyslu, kam patří mimo jiné i potravinářství. U potravin už čeští dodavatelé avizují, že od ledna zvednou ceny, aby pokryli vyšší cenu energií, vyšší daně a vyšší náklady na zaměstnance,“ uvedl také na sociální síti X.

Nyní, po oznámení ERÚ, bude následovat 15denní veřejný konzultační proces, po němž budou vymezeny dva týdny na vypořádání připomínek. Jakmile bude jednání ukončeno, dojde k oznámení finálního rozhodnutí ERÚ. Jak ovšem k potenciálním změnám uvedl Kaňok, „když se podíváme, jak rozhoduje naše vláda, tak si myslím, že to dopadne přesně tak, jak navrhuje ERÚ.“