Závislost na alkoholu může být nenápadná, o to však zrádnější

Zdroj: shutterstock

Závislost na alkoholu nemusí mít pouze podobu notorického pití. Její tváře jsou různé, o to však zákeřnější. Zatímco u typického notorického alkoholika je jeho problém s přílišnou konzumací alkoholu zpravidla zřejmý, u dalších forem alkoholismu může trvat i celé roky než okolí a dotyčný samotný zjistí, o co se vlastně jedná. Přitom u všech závislostí je to právě čas, který určuje, jestli se člověku podaří vymanit ze spárů závislosti, anebo ho závislost zničí a přinese utrpení jak jemu samotnému, tak celé jeho rodině.

Alkoholismus obecně

Slovo alkohol je odvozeno z arabského výrazu „al-kahal“ označujícího jemnou substanci. Alkoholismus, česky opilství, patří mezi chronické recidivující nemoci, které devastují jak fyzickou, tak psychickou stránku člověka. Alkoholismus patří zároveň k nejzávažnějším a nejrozšířenějším formám závislostí. Na druhou stranu podávání alkoholu a jeho konzumace je běžnou součástí našeho života, takže určit, která štamprle je už ta „zlomová“, je velmi individuální. Smutným faktem je, že ti, kteří alkohol konzumují velmi střídmě nebo vůbec, bývají mnohdy ze společenského života vyloučeni s odůvodněním, že se neumí pořádně odvázat.

Notorický alkoholik

Má se za to, že notorického alkoholika rozeznáme na první nebo druhý pohled – téměř každodenně pod vlivem alkoholu, obklopen typickými výpary, pronášející euforické vize či bláboly a zanedbaného zevnějšku. Tato realita je ale typická až pro dosti pokročilou fázi alkoholismu. Sestup na onu šikmou plochu může mít následující podoby.

Zapíjení problémů

Tzv. problémový alkoholismus. Člověk, když má problém, kopne do sebe panáka na posilnění. Často mu ho nabízejí i jiní. Do jedné nohy, do druhé a najednou je z dotyčného stonožka. Posilňování se postupně stává pravidlem a problémy, které jej vyžadují, jsou čím dál tím malichernější. Nakonec láhev životabudiče získá své čestné místo nejen doma, ale také v úkrytu na pracovišti.

Hladinkáři

Lidé pijící pravidelně (několikrát týdně nebo třeba i každý den). Pravidelní alkoholici nebo také hladinkáři se neopíjejí do němoty, ale potřebují si nastavit svou „hladinku“. Nejdříve k tomu, aby je vytáhla např. z deprese, pak už jen proto, aby mohli fungovat, a pak opět přijde „klasika“. Tělo si postupně vyžaduje alkoholu více a více, jinak je člověku ještě hůře než před tím. Typickým začátkem může být pravidelná večerní sklenka vína na zahnání smutku (u žen např. z rozchodu, u mužů ze ztráty zaměstnání), která se změní na večerní láhev a pak i ranní dávku. Dotyční dokáží dlouho fungovat v pracovním i společenském životě bez příznaků, takže okolí si  ničeho nevšimne.

Kvartální alkoholici

Jedná se o velmi záludnou formu, protože málokoho napadne, že jde právě o alkoholismus. Člověk se obejde klidně bez alkoholu i několik týdnů. Nepije doma, na večírku si dá pár sklenek vína a odchází střízlivý. A pak se najednou přehodí výhybka a zmocní se ho démon alkohol. Odborníci mají za to, že příčinou, podobně jako u mnoha dalších forem závislosti, je kumulace vnitřního stresu. Najednou se zodpovědný rodič a uznávaný odborník mění v živel podnikající náročné tahy po barech nebo pijící doma o samotě, kde ho najde jeho partner obklopeného prázdnými lahvemi vodky a výkaly. Pak  zpravidla následují abstinenční příznaky v podobě silných tělesných nevolností a také deprese a úzkosti, včetně výčitek svědomí. S alkoholismem bývá také často spjato násilné chování či alespoň slovní agrese, a to i u člověka, který normálně hrubý nebývá. Tyto epizody se nemusí odehrávat nutně co čtvrt roku, zpravidla se však období mezi nimi postupně zkracují. Hrozí reálné nebezpečí, že i úspěšný a bohatý člověk nakonec zadluží celou rodinu a sám skončí jako bezdomovec na ulici.

Pokud poznáváte v uvedených typech alkoholiků někoho z blízkých, podejte mu pomocnou ruku. Alkoholik si totiž sám málokdy přizná, že má vážný problém a že potřebuje vyhledat odbornou pomoc.