Damani se vyskytují v mnoha částech Afriky a jsou to malí, kopytnatí savci podobní králíku (říká se jim také dassies), jejichž nejbližšími příbuznými jsou mohutní sloni. Podle více než sto let se vyskytujících zpráv o údajných pozorováních vykazují určitý stupeň podobnosti s velmi odlišným tvorem, o němž se řada lidí domnívá, že obývá příhodně pojmenovanou oblast Drakensberg (Dračí hora) v jižní Africe.
Das-adder
Tato příšera je běžně popisována jako das-adder nebo dassie-adder, protože má údajně hlavu damana a tělo podobné zmiji. Mnoho domorodců je pevně přesvědčeno, že tento tvor je velmi jedovatý a je schopný přivábit člověka do dosahu smrtících čelistí, když ho zhypnotizuje neodolatelným pohledem.
V podrobném přehledu afrických záhadných zvířat z roku 1940 W. L. Speight poznamenal, že kůže das-adderových ušních otvorů tvoří jakýsi hřebínek, a že má červené a žluté pruhy na ocasu, podobně jako jiné zmije. Dále uvádí, že někteří odborníci se domnívají, že se vůbec nejedná o hada, ale spíše o druh ještěrky, jejíž ocas dosahuje délky až šedesáti centimetrů.
Je to spíše varan?
Žádný exemplář potvrzený místními obyvateli jako nefalšovaný das-adder však zatím nebyl předložen vědě k oficiální identifikaci. V současné době většina badatelů, kteří se zabývají hady, odmítá případná pozorování das-addera a tvrdí, že nejsou založena na ničem více překvapivém, než na zahlédnutí exemplářů kapského skalního varana Varanus albigularis.
Když byla tato velká, metr a dvacet cm dlouhá ještěrka původem z kamenitých, vyprahlých oblastí jižní Afriky spatřena ve volné přírodě, nemohlo být o její totožnosti pochyb. Přední odborník na hady dr. F. W. Fitzsimons ve své knize Snakes z roku 1932 poznamenává, že pokud je tato ještěrka zpozorována mezi skálami a balvany, může být snadno zaměněna za velkou zmiji.
Hlava varana se však přece jenom velmi málo podobá hlavě damana, a i když tento varan má dlouhý ocas, nemá na těle vzorek z červených a žlutých pruhů. Záhada das-addera tedy stále ještě čeká na přesvědčivé vysvětlení.
Hadi s kočičí hlavou?
Hadi s hlavou savců se výskytem neomezují pouze na Afriku. Po staletí přicházely z Alp zprávy o bizarních hadech s kočičí hlavou.
Jedna taková příšera, dosahující délky přes dva metry, byla údajně zastřelena (ale ne zachována) okolo roku 1711 Jeanem Tinnerem a jeho otcem v Hauwelenu na švýcarské hoře Frumsemberg.
Další dlouhá příšera s kočičí hlavou, ale se dvěma předními končetinami prý v roce 1954 zaútočila na stádo vepřů nedaleko Palerma na Sicílii. Možná to byla jižní verze podobně záhadného tatzelworma, velké, ale stále ještě neidentifikované dvounohé plazí příšery, o které přicházely zprávy také z oblasti Alp.
