Nová zpráva o stavu penzijního systému je alarmující. Opozice i tak jednání o reformě odmítá

Zdroj: Pexels/Centre for Ageing Better

ČESKO – Důchodová reforma je stále jedním z klíčových politických témat současnosti. Zatímco vládní koalice usiluje o její prosazení, a to navzdory faktu, že se parametricky jedná o poměrně nepopulární opatření, opozice odmítá nutnost plánovaných změn připustit. A také o reformě jednat. Přitom nejnovější data naznačují, že situace by v relativně dohledné budoucnosti mohla být ještě závažnější, než původní odhady předpokládaly…

Čím dál více seniorů

Populační vývoj a fakt, že postupně klesá počet pracujících, kteří „živí“ důchodový systém, nejsou žádné tajemství. Ostatně, právě proto vzniká zmiňovaná důchodová reforma. Jenže nejnovější data ukazují, že dohledná budoucnost může být ještě problematičtější, než se doposud zdálo. Podle nejnovější zprávy o stavu penzijního systému, kterou včera prezentoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), přibývá seniorů v české populaci rychleji a více, než bylo původně očekáváno.

V průběhu století by tedy mělo penzistů přibývat natolik, že již v jeho polovině budou dle slov Jurečky starobní důchody pobírat více jak 3 miliony lidí – což je o cca milion více, než naznačovaly dosavadní predikce. I s ohledem na tato data je tak dle zástupců vládní koalice neodkladnost důchodové reformy více než jasná. „Jediná pozitivní informace za posledních pět let je, že máme lepší kondici pracovního trhu, nižší míru nezaměstnanosti, než jsme čekali, a že bilanci odvodů do systému zlepšují Ukrajinci,“ shrnul také ministr Jurečka.

Opozice stále zatvrzele reformu odmítá

Ačkoliv právě materiál, který nyní Jurečka předložil, opozice dlouhodobě požadovala – a podmiňovala jím i svou ochotu o důchodové reformě vůbec jednat – ani nyní se k jednání vrátit nechce. „My potřebujeme důchodovou reformu, ale změnu parametrů bych reformou nenazýval,“ uvedl v dané souvislosti Aleš Juchelka (ANO), člen sněmovního výboru pro sociální politiku, s tím, že ve vládní reformě zcela schází strana příjmů do systému.

SPD, které reformu také odmítá, zase namísto změn, které představila vláda, navrhuje podporu zvýšení porodnosti. „Je potřeba zajistit dostupné bydlení pro mladé lidi, zvýšit daňové zvýhodnění pro rodiče malých dětí,“ upřesnila Lucie Šafránková, místopředsedkyně výboru pro sociální politiku. Podle ministra Jurečky by ale ani aktuální zvýšení porodnosti v následujících 20 letech důchodovou bilanci zlepšit nedokázalo.

Růst důchodového věku a schodek v systému

Reforma počítá především s tím, že věk odchodu do penze bude po roce 2030 růst dle věku dožití. Čeští demografové spočítali, že např. ti, kteří se narodili v roce 1987, půjdou do penze v 68 letech a 1 měsíci, mladší ještě později. Konkrétní parametry navyšování věku odchodu do důchodu jsou ale stále ještě předmětem diskusí a koalice o nich plánuje jednat. K navyšování důchodového věku přitom dochází již nyní. V případě mužů každý rok o dva měsíce, v případě žen o čtyři. Ve 30. letech by se hranice měla dostat na 65 let. Další navyšování opozice kritizuje a odmítá.

Důchodový účet je přitom dlouhodobě v mínusu, loňský schodek pak dosáhl k hodnotě cca 73 miliard korun. Díky reformě, vysoké zaměstnanosti a loňskému zpomalení valorizací a omezení předčasných penzí by se měl ale deficit důchodového systému snížit na 1 % HDP ročně – kdežto bez dalších zásahů by vystoupal až k 5 %.