Roku 1252 se konala v rakouském městě Hainburg slavná událost – šlo o svatbu kralevice Přemysla, syna českého krále (příštího Přemysla Otakara II.) a dědičky rakouských zemí Markéty Babenberské. Tehdy neexistoval bulvár, na této novince si ale smlsla celá Evropa – Markéta překročila padesátku, Přemyslovi ještě nebylo dvacet.
Jistě se jednalo o nerovné manželství
Ovšem byly tak splněny všechny potřebné podmínky, aby se následník českého trůnu stal rakouským vévodou.
Roku 1253 se stal Přemysl českým králem – a také jediným žijícím Přemyslovcem a nastal problém. Od Markéty už stěží mohl očekávat potomky. Na scénu tak vstupuje první historicky doložená milenka českého panovníka: Anežka z Kuenringu, jinak taky Anežka Palceřík – tato přezdívka zřejmě vznikla podle toho, že nosila vlasty ostříhané nakrátko, což bylo v té době neobvyklé. Pocházela z významného rakouského šlechtického rodu a byla Markétinou dvorní dámou (prý milovanou, jak praví tradice). Tehdy jí bylo šestnáct let. A Markéta? Ta musela leccos překousnout.
Král marně bojoval o nástupnictví syna Mikuláše
Tehdejší i pozdější letopisci byli v tomto směru k Přemyslovi velmi shovívaví. Přibík Pulkava z Radenína, který psal svou kroniku z popudu samotného Karla IV., vypráví příběh o tom, že Markéta vyčítala Přemyslovi neplodnost. Ten ji měl vyzvat, aby mu dala jednu ze svých dívek, aby tak jeho potenci vyzkoušela. Dala mu tedy dceru pana z Kuenringu, a jak se hned dozvíme, jeho pověst byla zachráněna.
Z tohoto poměru se narodil syn Mikuláš, a to roku 1254. Následovaly jej dvě dcery – Anežka a Eliška. Přemysl usiloval o legitimitu svých dětí, které měl s Anežkou, jenomže to mohl dovolit jen papež, tehdy Alexandr IV. Ten právě nepospíchal, udržoval si tak svůj vliv na vývoj ve střední Evropě. Mezitím stále více vzrůstala Přemyslova prestiž – a také potřeba jeho uznávaných nástupců.
Přemysl si toužil papežský stolec naklonit – roku 1261 svedl vítěznou bitvu u Kressenbrunnu v Rakousích, kdy zvítězil nad uherským králem Bélou IV., a papež skutečně vydal příslušné dokumenty, ne však ten ze všech nejdůležitější – Mikuláš se nemohl stát českým králem!
Konal se rozvod a hned potom slavná svatba – ale ne s Anežkou
Přemysl se rozvedl s Markétou a přesně za týden ode dne, kdy opustila Prahu (14. října 1261), se konal v Bratislavě jeho sňatek s uherskou princeznou Kunhutou. Partie, jakou byla Anežka z Kuenringu, by mu nic nepřinesla. A kroniky o ní dále mlčí, asi zmizela z očí veřejnosti i krále.
Podobně ale nezmizel jejich syn Mikuláš, vévoda opavský, který podporoval vždy jak otce, tak později nevlastního bratra Václava, a jím založená větev opavských Přemyslovců přečkala i vymření přemyslovské dynastie. Z historie se ztrácí až někdy v 16. století.
