ČESKO – Demografický vývoj je neúprosný. A platí to nejen pro Česko, ale i celou Evropu. Populace stárne. Stárnou tedy i učitelé, z nichž mnozí sice ve školství působí i mnoho let v důchodovém věku, postupně se ale blíží doba, kdy silné generace do důchodu opravdu odejdou. Ministerstvo školství chce sice situaci řešit „objednávkou“ nových pedagogů u univerzit, to však zdaleka kritický podstav pracovníků ve školství nevyřeší. Aktivně tak náboru nových pedagogů přistupují již i jednotlivé kraje – některé nabízejí novým pedagogům služební byty, ale i jiné stipendijní či náborové příspěvky.
Stárnoucí učitelé
Podle průběžných dostupných dat působí vysoké množství starších učitelů jak na základních, tak i středních školách. Ve věku do třiceti let tak na školách základních působí jen 11 % pedagogů, na těch středních dokonce jen 8 %. Více než třetině pedagogů na základních školách již bylo 50 let, totéž platí téměř pro polovinu pedagogů na školách středních. Tam navíc 15 % pedagogického sboru již oslavilo 60. narozeniny. Věkový průměr učitelů na základních školách tak aktuálně činí 46 let a na těch středních 48 let. A tato čísla se v čase nijak významně nemění, resp. spíše postupně rostou. I proto si chce stát od univerzit „objednat“ náhradní učitele, zejména v oborech, jako je matematika, informační technologie a jazyky. Právě vyučujících těchto předmětů je největší nedostatek. Nyní tedy již ministerstvo zahájilo jednání o jejich přesných počtech a také kapacitách univerzit.
V současné době je situace stále ještě udržitelná jen díky tomu, že mnozí pedagogové „přesluhují“ i v důchodovém věku. Faktem ale je, že poměrně velká část z nich do důchodu brzy odejde. Školství totiž bude opouštět celá silná generace učitelů narozená v 70. letech. Naopak sehnat nové mladé učitele bude mnohem obtížnější, jelikož čerstvých absolventů bude vzhledem k tomu, že se jedná o slabé ročníky přelomu tisíciletí, výrazně méně. A jen stěží dokáží plně nahradit pedagogy, kteří školství budou opouštět.
A zase ty peníze…
Problémem při náboru do školství je také fakt, že mnozí mladí pedagogové si v něm působení zkusí, ale rychle jej z řady důvodů upustí. Kromě vysoké zátěže, a to i v administrativní rovině, je jednou z hlavních příčin také relativně nízké platové ohodnocení. „Musíme začít vytvářet podmínky, aby lidé mohli jednodušším způsobem do té profese vstupovat i během produktivního života. Zásadní je pak také udržení učitelských platů nad běžným průměrem,“ objasnil náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Právě platové podmínky jsou podle ředitelů škol stále největším problémem, a to i po loňských zákonných změnách. V minulém roce učitelské platy sice vzrostly v průměru o 1300 korun na cca 49 tisíc, reálně si ale kvůli inflaci učitelé pohoršili. Ti, kteří do oboru nastupují jako čerství absolventi, navíc nedosáhnou vzhledem k tabulkovému ohodnocení ani na průměrnou mzdu.
Finanční motivace od krajů
Že budou muset neuspokojivou personální situaci ve školství řešit, již pochopily i kraje jako zřizovatelé škol. A tak hledají různé způsoby, jak nové pedagogy do škol „nalákat“. Některé městské části v Praze tak pedagogům nabízejí služební byty, podobnou praxi zvolili i v kraji Středočeském. V Karlovarském kraji přistoupili k praxi poskytování stipendií (nabízejí 100 tisíc těm absolventům pedagogických fakult, kteří se po vysoké škole vrátí učit zpět do regionu) a v Ústeckém kraji ke stipendiím nabízejí navíc i náborový příspěvek.