Vitamín C je dobrý sluha, ale zlý pán. Kdy pomáhá a kdy může škodit

Foto: Rýdlová J.

Nejen rýma, bolesti v krku a pokašlávání jako běžné sezónní nachlazení, ale také chřipky a jako bonus vesele mutující Covid – to je charakteristika současného listopadového období. Není tedy divu, že naše kroky míří preventivně do lékáren, kde žádáme vitamín C. Jeho prodeje se ostatně dostaly do vysokých obrátek již na začátku podzimu. Céčko totiž významně posiluje naši imunitu a nejen to. Pomáhá k lepšímu hojení ran, zlepšuje vstřebávání železa z potravy, pomáhá chránit před určitými typy nádorových onemocnění, a dokonce snižuje zvýšený krevní tlak a riziko výskytu očního zeleného zákalu. Platí ovšem všeho s mírou, a to i pro užívání tohoto vitamínu. Kolik se ho vyplatí konzumovat a kdy je ho již příliš? Může nám jeho přebytek škodit?

Tělo si céčko nevyrobí

Vitamín C je vitamín rozpustný ve vodě. Je pro tělo esenciální látkou, tedy látkou zcela zásadní. Naše tělo si ji však neumí vyrobit, proto je nutný jeho dostatečný příjem. Nedělejme si však iluze, že ho máme v potravě vždy dostatek. Jeho zvýšenou potřebu, kterou zpravidla potravou nepokryjeme, máme zejména v období stresu, zvýšené fyzické či psychické zátěže, při nemoci či rekonvalescenci a v situacích, kdy se náš imunitní systém musí bránit velkému výskytu infekce v okolí, což je typicky současné předzimní období. Větší potřebu mají také kuřáci. Tehdy je vhodné sáhnout po jeho suplementech, tedy umělých zdrojích, nejčastěji v podobě tablet.

Kolik ho potřebujeme

Běžně doporučovaná denní dávka v EU činí 60 mg, u dětí je přibližně poloviční. Jak to však bývá, názory se různí. Někteří odborníci doporučují dávky vyšší, 90 až 250 mg denně. Obecně se zvýšený přísun céčka doporučuje osobám, které jsou vystaveny dlouhodobému stresu, starším osobám, sportovcům, těhotným a kojící ženám a také kuřákům. Více tohoto vitaminu potřebujeme, jak již bylo řečeno, také např. v době chřipkové epidemie nebo zpravidla máme-li sami nějaké infekční onemocnění.

Přípravky s postupným uvolňováním

V exponovaných obdobích tedy zvýšeným příjmem céčka chybu neuděláme. Často se však dlouhodobě ládujeme „tisícovkami“, v dobré víře, že děláme pro své zdraví to nejlepší. Tělo v jednorázové dávce není obecně schopno plně využít více než 250 mg. Pokud požijeme vyšší dávku, pak je dobré dbát na to, aby se jednalo o přípravek s postupným uvolňováním, tzv. long effect. Zmíněných 1 000 mg s postupným uvolňováním má smysl zejména při potřebě řešit akutní problém (nachlazení, nemoc), nikoli však dlouhodobě. Krátkodoběji, např. v době akutní nemoci, někteří odborníci připouštějí dávky až do 2 000 mg za den.

Co když to s jeho konzumací přeženeme?

Začněme dobrou zprávou. Přebytek céčka nás na životě přímo neohrozí. Tělo ho totiž vyloučí močí. Nicméně jeho nadbytek může způsobovat nepříjemné problémy: průjem, nevolnost, křeče v břiše, zvracení, pálení žáhy, bolesti hlavy či dokonce nespavost (proto se nedoporučuje brát jej před spaním). Opatrnost je potřeba u lidí užívajících léky proti srážení krve (např. warfarin). Dlouhodobé nadužívání může také přispět ke tvorbě ledvinových kamenů. Citliví jedinci zaznamenají tyto problémy zpravidla dříve než ostatní.