Amazonka platí dosud za symbol nepokořené přírody v tropické džungli, která poskytuje obživu nepatrnému počtu původních obyvatel, vzdálených od jakékoliv vyspělé civilizace. Nečekané objevy ale začínají tímto obrazem světa otřásat.
Terra firme – postupně zde dochází k objevování geoglyfů
Rio Purus patří k nejdelším tokům, které se vinou peruánskou a brazilskou Amazonskou nížinou. Tyto široké říční nivy jsou díky úrodné půdě a bohatství ryb poměrně hustě obydlené, na rozdíl od výše položených oblastí, kterým se říká terra firme.
Dlouho tyto oblasti zůstávaly jen bílými místy na mapě. Až během posledních několika desetiletí byla tato oblast prozkoumána hlavně pomocí satelitních snímků. Ty ale vykreslují pouze celkový obraz krajiny bez detailů. V současné době však dochází ke kácení a vypalování velkých rozloh lesů. A tak se na leteckých snímcích objevují zajímavé struktury – geoglyfy. Jsou to relikty dávno zašlých kultur v domněle necivilizovaných oblastech. Tyto několik set metrů velké struktury z příkopů a zemních valů, geometrické obrazce a rovné, jako podle pravítka narýsované silnice totiž nemohly vzniknout v krajině přirozeným způsobem.
Otázky zůstávají
Tyto geoglyfy vybízejí ke spekulacím. Geoglyfy jsou totiž v Amazonské nížině překvapivě hojné (jeden tým brazilských a finských archeologů jich zmapoval přes 200), ale už pouhé datování způsobuje problémy. Z úlomku dřevěného uhlí bylo pro jedno konkrétní naleziště stanoveno datum asi 1200 po Kr. Geoglyfy v západní Amazonii tedy s velkou pravděpodobností pocházejí z předkolumbovské doby.
Přinejmenším je ale možné číselně vyjádřit vynaložený pracovní výkon, stav techniky a úroveň organizace. Pro vybudování jednoho jediného geoglyfu bylo potřeba odhadem 300 pracovníků. Vyjdeme-li z toho, že na území o rozloze asi 250 kilometrů čtverečních bylo během jedné nebo dvou generací vybudováno přes 200 geoglyfů, muselo na tomto území žít nejméně 60 tisíc lidí v produktivním věku. Dnes je tato oblast, jak již bylo naznačeno, osídlena jen řídce. Co způsobilo tak drastický úbytek obyvatel v posledních staletích?
Rozhodující otázka ale směřuje k účelu těchto staveb, které musely v tropických podmínkách představovat úmornou práci. Proč lidé takovou námahu podstupovali? Budovali tu hroby pro své vládce nebo snad kultovní stavby pro svá božstva? Mnohé geoglyfy v jiných oblastech světa naznačují možné náboženské kořeny. Naproti tomu působí geoglyfy v Amazonii spíše jako účelové stavby, možná obranného charakteru, což by vysvětlovalo systém příkopů a valů. Ale třeba je to jinak. Možná tyto stavby nebyly ničím jiným než spižírnami s příkopy naplněnými vodou, v nichž se mohly uchovávat ryby, želvy a další vodní živočichové do příštího velkého deště.
