
ČESKO – Leden je klasicky obdobím, kdy lidé začnou trpět ve vyšší míře rozličnými respiračními onemocněními. Masivněji se ale začíná šířit také chřipka. A přesně to je „scénář“, k němuž dochází i nyní. Chřipka tak na našem území nabírá na síle – počet nemocných oproti minulému týdnu stoupnul o 6 procent, přičemž ještě více nakažených je mezi dětmi. Jak se chřipce bránit, jak ji léčit a kdy vyhledat raději pomoc odborníků?
Epidemie je tu
Dle slov Jana Kynčla, vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu, je Česko skutečně na počátku chřipkové epidemie. Postupně tedy dochází k vzestupu počtu nemocných. „Vrchol epidemie lze očekávat na konci ledna či na přelomu ledna a února,“ doplnil s tím, že chřipka má krátkou inkubační dobu, takže je pro ni typický rychlý a explozivní nárůst. Klasicky pak období chřipkové epidemie trvá zhruba šest až osm týdnů. Zatímco v první fázi se nemoc nejvíce šíří mezi dětmi – a nejvíce u školáků ve věku 6-14 let, následně přibývají také nakažení dospělí. Ke zklidnění situace nakonec přispívají jarní prázdniny. Ačkoliv nejvíce nemocných je aktuálně zaznamenáváno v Jihomoravském kraji a na Vysočině (a některé tamní nemocnice již omezily možnosti návštěv), výrazné rozdíly v nemocnosti mezi jednotlivými regiony nepanují.
Samoléčba, nebo lékař?
Chřipka se samozřejmě může projevovat řadou způsobů – a některé její nezávažné formy mohou klidně připomínat běžné nachlazení. Jinak je ale pro chřipku typické, že člověka kromě kašle, rýmy a zvýšené teploty trápí také silné bolesti hlavy, kloubů, svalů a únava. V běžných situacích pomůže setrvání v posteli, konzumace dostatku tekutin, užívání vitamínů a příp. léků s obsahem paracetamolu, ibalginu, ibuprofenu a léků na odkašlávání. Vyhledat lékaře má smysl v případě, že se stav ani po třech dnech nijak nelepší, příp. se zhoršuje. Následovat může předepsání antibiotik a v závažnějších případech i hospitalizace. Rizikoví pacienti by ale svůj stav měli s lékařem ideálně konzultovat ihned – v první fázi alespoň telefonicky.
Proč se očkovat?
Naprostým základem je prevence zahrnující zdravý životní styl, pestrou stravu, otužování, dostatek vitamínů. Ti, kdo spadají do rizikových skupin (senioři, chronicky nemocní) , by dle slov Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů, měli ideálně omezit také sociální kontakty. Vhodnou prevencí je ale samozřejmě i očkování – a to i nyní, když už epidemie na našem území propukla.
„Očkování je možné i během epidemie. Je ale třeba počítat s tím, že účinek nastupuje až po vytvoření protilátek, tedy přibližně za 10-14 dní. V této době tedy ještě lze onemocnět,“ objasnil Kynčl. Dodal také, že očkování poskytuje v průměru 50-70 % ochranu vůči nemoci. Mnohem důležitější je ale vysoká ochrana před závažným průběhem chřipky dosahující až k 80 %. „Díky očkování je významná šance nemoc přečkat bez komplikací,“ shrnul. S tím nakonec souhlasí i Šonka, dle něhož se ti, kdo zatím nemají příznaky, naočkovat klidně mohou. „Nikdy není pozdě. Praktičtí lékaři vakcíny stále mají,“ uzavřel.