ČESKO – Po téměř ročním vyjednávání prosadila vládní koalice zákon o podpoře bydlení. Norma má pomoci lidem v bytové nouzi, podle kritiků ale vytvoří jen nákladný systém bez výrazného dopadu na dostupnost bytů.
Nová pravidla pro podporu bydlení
Vládní koalice po dlouhých debatách prosadila zákon o podpoře bydlení, jehož cílem je pomoci lidem ohroženým ztrátou střechy nad hlavou. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) zdůraznil, že jde o klíčovou normu. „Je to norma, která tu 20 let chyběla,“ uvedl přímo s tím, že na absenci příslušného systému pomoci dlouhodobě upozorňovaly i mezinárodní instituce. Bytovou nouzi a její předcházení tak neuměla Česká republika nijak efektivně řešit.
Podle údajů ministerstva je v Česku v bytové nouzi více než 160 tisíc lidí a desetkrát více je těch, kterým ztráta bydlení reálně hrozí. Nový zákon má mimo jiné zavést síť kontaktních míst, kde lidé získají základní poradenství i pomoc s řešením krizových situací.
Úpravy původního návrhu a kritika opozice
Původní návrh počítal se zřízením více než 200 kontaktních center, novela však jejich počet snížila na 115. Zúžil se také okruh domácností, které na pomoc dosáhnou – například se má jednat o matky samoživitelky s příjmy do 30 tisíc korun nebo rodiny se dvěma dospělými s příjmy do 40 tisíc korun. Opozice pak omezení dostupnosti pomoci kritizuje – a ke kritice se přidal i Ivan Bartoš (Piráti), který za původním návrhem zákona o podpoře bydlení stál. „Zákon zavádí kontaktní centra pro bydlení, kde lidé mohou získat elementární poradenství – třeba jak získat podporu při stěhování apod. I drobná pomoc lidem může pomoci, aby se nestali rizikovými. Nakonec těch míst ale bude méně, což nepokrývá zamýšlené území, a ta preventivní stránka je tak velmi oslabená,“ objasnil.
Poslanec Jiří Horák (KDU-ČSL) vnímá schválení zákona jako důležitý krok, přesto jej nepovažuje za samospásný. „Ten zákon je potřebný, ale nedělejme si iluzi, že vyřeší problém s bydlením, tak to samozřejmě není. Je orientovaný na určitou skupinu obyvatel ve velké bytové nouzi.“ Bartoš i Horák se nakonec shodli, že zákon je spíše dílčí součástí širšího řešení bytové krize a sám o sobě nestačí k zajištění dostupného bydlení pro všechny potřebné.
Podpora obcí i soukromých vlastníků
Zákon počítá i s motivací pro obce a soukromníky v rovině nabídnutí nemovitosti k bydlení. Obce, které poskytnou byty lidem v bytové nouzi, mají mít nárok na příspěvky. Pro soukromé majitele vzniká dobrovolný systém státních garancí, který má usnadnit zapojení soukromých bytů do systému dostupného bydlení. Stát by měl tedy mj. za přesně daných podmínek garantovat, že v případě problémů převezme část odpovědnosti za nájemníky. Podle kritiků z řad opozice však tímto zákon vytváří „de facto státní realitku za státní peníze“, která však k řešení bytové krize nijak výrazně nepřispěje.
Nedostatek bytů zůstává problémem
Schválená předloha je součástí širšího vládního balíku reforem, jehož cílem je i zvýšení počtu nájemních bytů s únosnými náklady v rámci programu Dostupného bydlení. O podporu již požádalo přes 140 žadatelů, výsledkem by mělo být až 2 000 nových bytových jednotek.
Podle dat Českého statistického úřadu pak loni v Česku vzniklo nejméně nových bytů za posledních sedm let – dokončeno bylo necelých 30 tisíc jednotek. Stavět se začalo přibližně 36,5 tisíce bytů, nejvíce v Praze, kde bylo zahájeno více než 8 tisíc projektů.
