Řecký mýtus, který znáte od dětství, má překvapivě reálný základ. Chcete vědět, odkud se vzalo „zlaté rouno“?

Zlato - ilustrační obrázek. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Zlaté rouno patří k nejznámějším mýtům starověku. Je v něm všechno – chamtivost, láska, intriky, bohové i hrdinové. A přestože jde o legendu, za příběhem létajícího berana se skrývá překvapivě reálné jádro: starověká těžba zlata na Kavkaze.

Zlato mělo velkou moc odpradávna

Zlato lidi fascinovalo po tisíciletí. Inspirovalo umělce, stalo se námětem mýtů a kvůli němu zahynuly celé zástupy lidí. Jedním z nejslavnějších příběhů je pověst o zlatém rounu, která se odehrává na Kavkaze – v dávné Kolchidě, odpovídající dnešní Gruzii.

Vystupují v ní všechny typické postavy řeckých bájí: bohatí, ale zrádní vládci, krásné a žárlivé ženy i odvážní hrdinové toužící po zlatě. A mezi nimi bytost zcela neobvyklá – beran se zlatým rounem, který uměl mluvit i létat.

Vyhnaný princ uniká na hřbetu berana

Příběh začíná králem, který zavrhne svou první manželku a vezme si jinou. Nová královna se ale snaží zbavit nevlastního syna, aby trůn připadl jejímu vlastnímu dítěti. Ztracená matka prosí bohy o pomoc – a na scénu vstupuje kouzelný beran. Na svém hřbetě přenese chlapce přes Černé moře do Kolchidy. Tam pak bohové obětují berana a jeho zlatou kůži zavěsí do posvátného háje.

Hledáme zlatou stopu v Kolchidě

Pokud se snažíme odhalit reálné jádro pověsti, vyvstávají tři otázky: Byla na Kavkaze naleziště zlata? Nebyla už ve starověku vyčerpaná? A odkud se vzalo samotné „zlaté rouno“?

Geologie Kavkazu naznačuje, že zlato tu skutečně bylo – jak v žilách křemenných hornin, tak v naplaveninách řek. A důkaz je přesvědčivý: v lokalitě Sakdrissi, asi 50 kilometrů od Tbilisi, odkryli gruzínští a němečtí badatelé nejstarší známý zlatý důl na světě. Těžilo se tu už před pěti tisíci lety. To potvrzuje, že Kolchida měla dlouhou a významnou zlatonosnou tradici.

Ovčí kůže zachytávají zlatý prach

Těžba zlata byla nesmírně náročná. Vedle dolování se používala i metoda rýžování – promývání písku vodou. Výtěžky byly mizivé: z tuny písku sotva desetina gramu. Jemné částečky zlata se navíc špatně zachytávaly. A právě tady přichází ke slovu „zlaté rouno“. Stačilo vložit do potoka ovčí kůži a zlatý prach se zachytával mezi chlupy. Tato praxe se ve staré Kolchidě skutečně používala.

Argonauti vyrážejí pro legendární poklad

A co beran, který měl zlaté rouno už za života? To je čistě mýtická část. Ale slavná výprava argonautů, vedená Jásonem, se podle tradice kolem roku 1250 př. n. l. vydala zlaté rouno získat. Po mnoha dobrodružstvích jej přivezli na řecký ostrov Iolkos – a tak vznikla jedna z nejslavnějších legend řecké mytologie.