ČESKO – Zejména události posledního roku, tedy skokové navyšování cen energií a vysoká inflace, jasně zdůraznily potřebu mít rezervní finanční zdroje. Aktuální výsledky průzkumu České spořitelny, projektu Evropa v datech a společnosti IPSOS však poukazují na poměrně zásadní problém: Češi finanční rezervy nemají, jsou navíc přesvědčeni, že je nemají z čeho utvářet. Je to skutečně tak? A jak na svých financích začít pracovat?
Finanční rezerva a její výše
Finanční rezervu by si měl utvářet každý – pro případ náhlého výpadku příjmů, ať už z důvodu ztráty zaměstnání nebo třeba i delší nemoci. V této rovině je pak tedy nezbytné rozlišovat mezi rezervou krátkodobou, která by měla sloužit právě pro pokrytí podobných situací, a rezervou středně- a dlouhodobou. Ta je utvářena např. v souvislosti se spořením na důchod. Podle investiční poradkyně Michaely Janatové by bezpečnostní (pohotovostní) finanční rezervu měl tvořit asi šestinásobek měsíčních příjmů. Je však třeba zohledni i to, jak si člověk vydělává. Odlišná je totiž situace zaměstnanců a těch, kteří podnikají.
V rovině krátkodobějšího spoření jsou pak v Česku nejpopulárnější klasické spořicí účty, které využívá na 65 % Čechů, a také penzijní připojištění, s nímž pracuje na 47 % Čechů. Naopak investiční spoření, k němuž je již obvykle nutné nějaké povědomí o problematice nebo finanční poradce, využívá v tuzemsku minimum lidí, a to okolo 16 %. Právě to je přitom nejefektivnější pro utváření úspor ve střednědobém i dlouhodobém horizontu.
Co se týká rezervy středně- a zejména dlouhodobé, tu by měl člověk mít ve výši přibližně dvou milionů korun. Ovšem je nutné brát v potaz individuální potřeby jednotlivce a jeho životní standard. V každém případě jen ale faktem, že téměř třetina Čechů žádnou dlouhodobou finanční rezervu nemá a každý pátý se ji ani nesnaží vytvářet. Proč? Většina lidí je přesvědčena o tom, že jim na úspory již zdroje nezbývají. Ačkoliv Češi si v rámci celoevropského srovnání spoří nadprůměrně, jejich úspory jsou navíc paradoxně spíše podprůměrné.
Jak spořit?
Spořit v současné době se může zdát problematické, ostatně, právě pro obtížné časy by rezervy měly být vytvářeny. Podle Janatové by si ale každý měl ve chvíli, kdy se jeho finanční podmínky alespoň trošku zlepší, začít peníze odkládat stranou. Janatová přímo doporučuje snažit se svou spotřebu omezit a první nárůst ušetřených peněz směřovat právě do rezervy. Ovšem jak odbornice také dodala, lidé jsou evolučně naprogramováni k tomu, aby se snažili přežívat ze dne na den. Naučit mozek fungovat v režimu dlouhodobějším a s výhledem do budoucna, tak pro mnohé opravdu může být obtížné. „Pokud nemáme správný návyk z rodiny, což je ta nejlepší varianta, lze využít různé nástroje, které jsou dnes již dostupné také online. Ideálně platí, že by si každý předtím, než začne peníze utrácet, měl určitou část odložit hned stranou a nečekat, co mu na konci měsíce zbyde,“ objasnila s tím, že velmi pomoci může sestavení přesného přehledu příjmů a výdajů.
Přístup ke spoření se ale velmi odlišuje také generačně, resp. vzhledem k věku. Zatímco mladí lidé si na důchod již raději spoří sami, ti starší stále spoléhají na stát. Faktem také je, že právě pro dlouhodobější spoření je nezřídka třeba vyšší finanční gramotnost, příp. se lidé mohou uchýlit ke spolupráci s finančním poradcem. I jeho výběru je ale v době, kdy narůstají počty investičních podvodů, nezbytné věnovat adekvátní pozornost.
