Kolik léků průměrně v Česku chybí?
Každý měsíc chybí v Česku dle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) dodávky asi 150 léků, tj. 2 % léčiv. S nedostupností léků se přitom setkalo již kolem 80 % Čechů, většina však využila možnosti objednat si náhražky. Nenahraditelných či těžce nahraditelných léků je totiž minimum, dle dat SÚKL okolo 10-20 měsíčně. Přesto by novela měla tyto problematické situace řešit efektivněji.
Od novely o léčivech si tedy ministr Válek slibuje zlepšení dostupnosti léků a zabránění opakovaným výpadkům v jejich dodávkách. Česko se totiž s nedostatkem léků potýká dlouhodobě, i nyní v lékárnách chybí např. antibiotika, sirupy pro děti, oční kapky ad. „Zájem nás všech je maximálně zvýšit odolnost evropského trhu, legislativně ochránit pacienty svých zemí a dohodnout se s okolními zeměmi, abychom postupovali koordinovaně a nezpůsobili druhotné nedostatky léků,“ vysvětlil tedy Válek. Dodal také, že na podzim je Česko již nyní dobře připraveno, ovšem bude-li pojednávaná legislativa přijata, budeme připraveni ještě lépe.
Mohlo by vás zajímat
Zamezí novela výpadkům?
Na základě novely, kterou budou v dohledné době posuzovat poslanci, by se např. lékárny neměly mít možnost předzásobovat přípravky, které budou označeny Ústavem pro kontrolu léčiv jako ty s omezenou dostupností. Přitom běžnou praxí doposud je, že lékárníci se snaží vytvořit si zásoby, když hrozí výpadky. Často tak mají lékárny léky v zásobách na týden či dva, v některých případech i na delší období, třeba i na 4 týdny. Kdyby ale začala novela platit, mohly by lékárny skladovat léky maximálně dva týdny a pak by musely objednávat znovu. Cílem novely tedy de facto je, aby se každá nová dodávka léků rozdělila mezi lékárny rovnoměrně, přičemž tento princip by se měl týkat všech léků označených SÚKLem. „Jak to bude konkrétně probíhat v praxi, bude nutné řešit prováděcími předpisy. Žádné větší detaily nevím,“ uvedla pak v dané souvislosti ředitelka SÚKL, Irena Storová.
Samozřejmě, že novela má také své kritiky. Dle šéfa České asociace farmaceutických firem, Filipa Vrubela, novela vlastně není žádný posun, jelikož její ambicí není přinést jakkoliv dlouhodobou strategii zajištění léků. A krátkodobé řešení nárazových problémů za příliš konstruktivní považovat nelze. Distributoři léků by totiž měli dělat měsíční zásobu léků až poté, co ministerstvo zdravotnictví řekne, že u konkrétního léku hrozí jeho výpadek. „To je dle našeho názoru pozdě, protože tím k výpadku může nakonec dojít ještě dřív. Zásoby léků totiž zůstanou u distributorů místo toho, aby šly do lékáren,“ shrnul Vrubel. Dle jeho slov je třeba zaměřit se na kriticky nejdůležitější léky, definovat ty skupiny léků, o nichž je známo, že je pacienti potřebují, mít je k dispozici a podpořit, aby se tyto léky v Evropě vyráběly.
Naopak Petr Horák, vedoucí lékárník FN Motol a místopředseda České farmaceutické společnosti, novelu úplně nezatracuje – byť samozřejmě dle něj vyvstává otázka, v jaké formě nakonec bude schválena. Jak ovšem také doplnil, nutnost skladování určitých léků by se mohla promítnout také do jejich cen, ubezpečil však, že spíše v nízkých procentech.
