Přestože se herečka Mahulena Bočanová objevila na Karlovarském filmovém festivalu po boku staronového přítele, do domácnosti si údajně už žádného muže přivést nechce!
Mahulena moc ráda vzpomíná na své dětství: „Naši byli extravagantní, nebyli to klasický lidi. Byli výjimeční. Tatínek byl architekt, celý život cestoval po světě, stavěl ambasády. V té době bylo neobvyklé mít tátu, který cestuje po světě,“ popisuje s tím, že nebyl v žádné straně, nikde nic nepodepsal, zaručil mu to vše jen jeho výjimečný talent. „Byli jsme vychovávaní ve filozofii, která nebyla obvyklá. Neměli jsme doma záclony, protože táta řekl, že to mají burani!“ Měli postel na zemi, protože normální postele jsou ošklivé. Byli prý prostě divní. Takže jí dali i divné jméno. „Jsem prý divná tak potřebuju divné jméno. Nakonec to trefili,“ říká pobaveně Mahulena Bočanová, která ale žije úplně jinak než její rodiče a na klasický rodinný model už nepomýšlí.
„Přísahám, že nestrádám, není to utrpení. Jde takhle žít. Neříkám, že nikoho nepotkávám, že nejdu na hezkou večeři, jsem ráda, že dostanu kytičku a někdo je na mě hodnej. Ale společná domácnost, to je pro mě obrovský oříšek, neumím si to už představit. Závidím těm lidem, kteří to na začátku nepokazili a krásně si to užívají celý život!“ myslí si herečka a je to podle ní nejvíc, takhle s někým prožít celý život. Jí se to nepodařilo, a už to prý nedožene, ale krásu v životě najít umí se svojí milovanou Márinkou. Absence muže v domácnosti ji ale lecčemu naučila. „Lustr už jsem si vyměnila sama, umím vyměnit kolo, spravit záchod, vyměnit filtr u pračky. To je taková potupa. Ale potřebuju někoho na hlídání. Mám moc šikovnou holku, která je skoro stejně stará jako Marinka, studuje psychologii, obor autismus. Marinka ji cítí jako svoji kamarádku. To je skvělé,“ říká Bočanová, která zatím o tom, jak se bude dál vyvíjet její staronový vztah nechce mluvit. A je to pochopitelné. Jak to dopadne ukáže až čas.
