ČESKO – Horké a suché počasí, častější různé extrémní klimatické jevy, četnější přívalové deště, krupobití apod. Se všemi těmito projevy počasí se nyní potýká nejen Česko, ale i další evropské země. Vlny veder v Evropě i USA by dle vědců a klimatologů byly nemožné, kdyby neprobíhala klimatická změna. S jejími dopady i příčinami se snaží bojovat celý svět. Od druhé poloviny 19. století totiž vzrostla průměrná teplota na planetě o 1,2 stupně. Teplota je tedy vyšší ve srovnání s normály v době před průmyslovou revolucí. Oteplování planety a související změny klimatu pak svými činnostmi způsobuje lidstvo samo. Podle Sdružení klimatologů je přitom třeba připravit se na to, že vlny veder budou stále běžnější a také intenzivnější. Jak tedy s klimatickou změnou bojovat a jaký smysl mají související opatření?
Boj proti klimatické změně: Mission Impossible?
Tím, co stojí za klimatickou změnou, jsou zejména emise skleníkových plynů. I proto je cílem EU a členských zemí, Česko nevyjímaje, snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 50 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Ačkoliv se z mnoha stran vůči souvisejícím opatřením ozývá hlasitý odpor, dle odborníků jiná cesta, jak změny klimatu mírnit, neexistuje. „Dosažení uhlíkové neutrality je naprosto zásadní. Už snad neexistuje nikdo, kdo by zpochybnil vliv emisí na změnu globálního klimatu. Omezit produkci emisí je tedy cesta, jak dopady mírnit,“ vysvětlil tak Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Podle klimatologa Tomáše Halenky, který působí na katedře fyziky atmosféry Univerzity Karlovy, však všechny dopady i stávajících opatření mohou být patrné až za mnoho let. Jakýkoliv „okamžitý efekt“ je z podstaty věci dle jeho slov vyloučený. „Dílčí efekt se nedostavuje zatím vůbec žádný a vlastně ani nemůže. Vliv skleníkových plynů v atmosféře je velmi dlouhodobý. CO2 má životnost kolem 90 let, takže s tím, co jsme do atmosféry vypustili, nelze čekat, že bychom teď emise absolutně zastavili. Oteplování vlivem setrvačnosti je nevyhnutelné. Zastavit by se mělo až případně po několika dekádách,“ objasnil.
Co na to společnost?
Snahy o zachování a nápravu klimatu jsou dnes stále častějším tématem. Ne náhodou tedy podle Michala V. Marka obecně povědomí české společnosti o klimatických změnách a nutnosti proti nim bojovat roste. „Nejenže si lidé začínají více uvědomovat nebezpečí související s globální klimatickou změnou, ale je to také velký generační fenomén. Mladá generace o této problematice začíná přemýšlet úplně jinak. V tomto směru je tedy namístě mírný optimismus,“ shrnul.
A faktem je, že právě příslušníci mladších generací nezřídka již hovoří přímo i o „klimatické tísni“. Druhou stranou mince jsou pak klimatičtí extremisté, kteří ve jménu klimatu např. ničí umělecká díla či blokují ve městech dopravu. „Takové jednání je samozřejmě kontraproduktivní. Ale každá společenská změna je spojena i s určitou radikalizací společnosti. Mladá generace je svědomí společnosti. A podobné akty jsou průvodním jevem změn, které – ať se nám to líbí, nebo ne – stejně přijdou,“ uzavřel Marek.
