V době Brežněva Kreml změnil styl, a to i co se týče manželek – první dáma zůstala ve stínu, ženy byly z politiky vyloučeny. Viktorie Brežněvová se starala jen o svou rodinu a snášela výstřelky svých dětí.
Mládí
Viktorie Petrovna Denisovová se narodila v roce 1907 v Belgorodu do rodiny strojvedoucího. Nebyla žádnou krasavicí, ale byla to vzdělaná žena, studovala na lékařském technickém institutu, aby mohla pracovat jako porodní asistentka.
V roce 1925 potkala podle jejích vlastních slov šarmantního muže – byl to Leonid Iljič Brežněv a ona se musela snažit, aby ho získala. V roce 1928 se vzali.
Manželství
Byla jednou z nejdiskrétnějších prvních dam a manžela většinou nedoprovázela při oficiálních cestách. Po narození dcery Galiny udělala zásadní rozhodnutí – opustila svou práci porodní asistentky a zůstala doma. Ona se starala o rodinné záležitosti a nepletla se do politiky, on se nepletl do domácnosti. Také si rád užíval s milenkami, což věděla i veřejnost a o této skutečnosti prý kolovala řada vtipů.
Jejich každodenní život byl ale poznamenán samotou ve dvou. Členové osobní ochranky později o Viktorii prohlašovali, že to byla velmi vlídná a laskavá žena.
Obrat nastal roku 1974, kdy Brežněvův fyzický úpadek provázel i úpadek společnosti. V této době se objevilo velké množství skandálů, spojených hlavně s korupcí – a často se v nich objevovaly i Brežněvovy děti. Syn Jurij byl zástupcem ministra zahraničního obchodu a svého postavení měl využívat hlavně proto, aby uspokojil své chutě na ženy a na alkohol – a ovšem také na úplatky od zahraničních partnerů. Dcera Galina byla údajně velmi sexuálně náruživá a v tomto nezvladatelná, šla od manžela k manželovi, nehledě na četné milence.
Laskavá Viktorie ji nezvládala a jak již bylo zmíněno, Leonid do rodinných záležitostí nezasahoval, ostatně jeho dcera byla autoritářská po něm.
Úpadek a konec
Brežněvova skleróza se postupem času horšila prý také silnými dávkami léků na spaní a členové ochranky ho museli dokonce hlídat, aby se nepředávkoval. Nakonec jej zničil příliš rušný život – tedy doby, kdy proudem tekl alkohol a milenky se střídaly jedna za druhou. Jeho bývalé milenky byly později vděčným tématem pro ruský bulvár, jeho poslední mu dokonce opatřovala ony léky na spaní, které ostatní schovávali.
Nemůžeme ovšem opomenout také to, že horečně pracoval v mládí i za války. 7. listopadu 1982 se naposledy objevil na veřejnosti, o tři dny později zemřel ve spánku na srdeční zástavu. Viktorie prožila zbytek života v osamělosti svého moskevského bytu a zemřela v roce 1995.
