ČESKO – Vládní konsolidační balíček je velkým nejen politickým, ale i společenským tématem již od jara letošního roku. Nyní zástupci koalice stále častěji prohlašují, že jednání o případných změnách finišují. K jakým úsporám by mělo od nového roku dojít, by tak mělo být známo již počátkem září. V jakých oblastech politici hledají s mnoha dalšími protistranami kompromis a jsou plánované úspory vůbec reálné?
Úspora za každou cenu?
Jednou z klíčových otázek v souvislosti s úsporným balíčkem je jeho komplexní efektivita. Např. hnutí ANO dlouhodobě tvrdí, že balíček k žádným úsporám nepovede a že vláda na ně rezignovala. Opozice také zastává názor, že snižování schodku státního rozpočtu je příliš rychlé a zbrzdí ekonomický růst. Vláda naopak tvrdí, že by v příštím roce mělo dojít ke konsolidaci cca ve výši 150 mld. Kč a státní rozpočet by měl být ozdraven. Samozřejmě, že stávající výše schodku jde na vrub stávající vládě, jelikož jak na příjmové, tak i výdajové straně rozpočtu jsou problematické položky. I proto nelze stále ještě přesně určit, jaké výše schodek v příštím roce dosáhne. Zatímco premiér Petr Fiala zpočátku hovořil o 210 mld., nyní je již řeč o 270 mld. Ekonomové se i přesto shodují na tom, že konsolidační balíček má nesporný smysl a jeho „rychlost“ je adekvátní situaci. „Po zkušenostech z předchozích let mohu říct, že žádná konsolidace není dost rychlá. V okamžiku rozložení na delší období se ta fiskální konsolidace vůbec nestane. Z praktického pohledu proto platí: čím rychleji, tím lépe,“ objasnil člen ekonomické rady vlády David Marek.
Dle ekonomů lze tak plánovanou konsolidaci považovat za prakticky hotovou věc. Byť výsledná podoba celého balíčku je stále ještě předmětem řady diskusí, na nejdůležitějších položkách již panuje shoda. Stejně tak je cíl snížení schodku o 150 mld. dle odborníků dosažitelný. „Myslím, že bylo domluveno vše, co bylo v rámci domluvy možné. Je to pozitivní překvapení, že jsme se něčeho vůbec dočkali a balíček řeší velkou část našeho problému. Strukturální schodek je mezi 200-250 miliardami a ten balíček cíli na 150 miliard, což jsou dvě třetiny toho problému,“ shrnul také Marek.
O čem se stále jedná?
Jedním ze stále neuzavřených témat jsou výnosy ze zvýšených daní z nemovitostí. Ty se dle původního záměru měly dělit mezi obce a stát, nakonec se ale zdá, že zástupci měst a obcí prosadí svůj vlastní návrh – veškeré výnosy tedy poputují jim výměnou za změny v rozpočtovém určení daní ve prospěch státu. Na rozpočtovém určení daní sice ještě shoda nepanuje a k závěru zapojené strany nedospěly, dle Stanjury by však mělo být vše dohodnuto během příštího týdne. Opozice je v obou případech proti. „Odmítáme navýšení daně z nemovitých věcí, stejně tak odmítáme, aby se měnilo rozpočtové určení daní, ať to zůstane výnosem měst a obcí tak, jak to je teď,“ uvedla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
Změn by měl doznat také původně zamýšlený návrh nových pravidel práce na dohodu. Kromě toho se zdá, že vláda přistoupí na kompromis v případě zaměstnaneckých benefitů. „U zaměstnaneckých benefitů jsme nalezli kompromis mezi současným návrhem a návrhem odborů a zaměstnavatelů,“ uvedl tak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Rozpočtový výbor stanovil nejzazší termín pro návrhy změn na 25. srpna, koalice pak chce přednést komplexní společný pozměňovací návrh, vlastní pozměňovací návrhy připravují také obě opoziční hnutí.
