ČESKO – Kojenecké ústavy určené k péči o děti do tří let jsou historickým reliktem, který v Česku stále přetrvává. A to navzdory mnohaleté snaze jejich odpůrců jít s dobou. Ostatně, Česko je jedinou zemí v Evropě, kde tato zařízení stále fungují a ukončení jejich činnosti se stále odsouvá. Nyní do sněmovny míří novela zákona, která by měla zjednodušit pravidla pro pěstouny. V důsledku by měla umožnit i to, aby byl provoz českých kojeneckých ústavu konečně ukončen. A opozice je proti.
Pěstounů je nedostatek, dětí bez rodiny mnoho
Počty dětí, které vyrůstají mimo svou biologickou rodinu, v čase rostou. Ve srovnání s obdobím před deseti lety je jich o 14 % (tedy cca 3,5 tisíce) více. Příčin je řada, ale faktem je, že systém jejich umísťování do náhradní péče často nezvládá a celý proces se zbytečně protahuje. Problémem je také to, že pěstounů, a to i těch na přechodnou dobu, kteří poskytují péči dětem záhy poté, co jsou odebrány z nevyhovujícího prostředí, je nedostatek. To vše by mohla změnit novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která aktuálně míří do sněmovny a v platnost by mohla vstoupit již s počátkem roku 2025.
Co by novela měla změnit?
Cílem novely je zvýšení počtů pěstounů. Vláda proto pravidla, která musejí žadatelé o pěstounství naplnit, zjednodušila. Zjednodušit by se měl také proces posuzování zájemců o pěstounství a pěstouni by také mohli nezbytné kurzy absolvovat v jiném kraji, než kde žijí. To aktuálně možné není. Tato stávající praxe přitom způsobuje, že pokud je zájemců hodně, musejí na tyto kurzy čekat i několik měsíců. Všechna tato opatření by zároveň dle organizací, které pěstounům pomáhají, mohla pomoci při hledání nových pěstounů. „Zjednodušujeme a zrychlujeme celý ten proces, kdy posuzujeme vhodnost kandidátů, zda mohou být náhradními rodiči tak, aby nečekali půl roku či rok, což se bohužel dnes běžně děje,“ uvedl pak ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát by měl zároveň upravit také evidenci pěstounů a sjednotit postupy úřadů a sociálních pracovníků.
Konec kojeneckých ústavu a podpora doprovázejícím organizacím
Díky výše popsaným krokům by pak mělo konečně dojít také k ukončení činnosti tzv. kojeneckých ústavů, kam jsou stále umisťovány děti do tří let, o které se jejich biologická rodina nedokáže postarat. Výjimkou by pak měly být jen sourozenecké skupiny nebo vážně nemocné děti. Novela obsahuje také nová pravidla pro dětské azylové domy. V nich by děti do tří let mohly pobývat maximálně pod dobu jednoho měsíce. Měla by se tak rychleji řešit situace v jejich vlastní rodině, příp. by jim měli být rychleji nalezeni pěstouni.
Upraveny by měly být i podmínky pro organizace, které pěstounům pomáhají a poskytují jim podporu – právní, sociální, psychologické a další služby. Děti, které do pěstounských rodin míří, za sebou totiž mají často velmi těžké příběhy a nezřídka vyžadují speciální péči. Vláda také plánuje, že těmto doprovázejícím organizacím navýší příspěvky. Na dlouhodobé pěstouny by tak příslušné organizace měly nově ročně dostávat 66 tis. korun a na pěstouny přechodné 72 tis.
I navzdory tomu, že tato novela v podstatě s velkým zpožděním kopíruje trend, který je již ve všech zemích Evropy realitou, někteří opoziční poslanci mají vůči ní již nyní výhrady. Např. dle Aleše Juchelky (ANO) plánované zjednodušení celého procesu není dobrý krok. Dle jeho slov by stát měl navíc odložit i plánované rušení kojeneckých ústavů…
