ČESKO – Velmi nízká míra nezaměstnanosti, to je „problém“, s nímž se Česko potýká dlouhodobě. Jenže do hry vstupuje celá řada faktorů, které v důsledku vedou k tomu, že na nespočet pozic prakticky není možné najít zaměstnance. Fyzická náročnost, časová náročnost, nízká prestiž nebo neodpovídající ohodnocení – i kvůli tomu lidé odmítají náročné profese vykonávat. Česká populace navíc postupně stárne a jak naznačují odborníci, na trhu práce nebude za stávající zaměstnance žádná náhrada. I proto jsou řešením pracovníci ze třetích zemí. Jenže jak se shodují zaměstnavatelé, podmínky jejich přijímání jsou tak náročné a omezené, že situaci zatím nijak neřeší…
Co vše lidem vadí?
S nedostatkem zaměstnanců se potýkají firmy napříč celým oborovým spektrem. Řadu profesí totiž lidé již jednoduše vykonávat nechtějí, ať už kvůli náročnosti nebo nízké společenské prestiži. Do hry ovšem nezřídka vstupují i rozdílné a měnící se představy o rozložení pracovního a osobního života. Zejména mladí lidé o náročné profese nemají vůbec zájem, přitom konkrétně kvalifikované manuální posty, které jsou fyzicky namáhavé, jsou velmi dobře finančně ohodnocené.
Při zaměření se na faktory, které činí z místa místo téměř „neobsaditelné“, lze jmenovat vedle práce fyzicky náročné také práci noční. Specificky např. v pekárnách, kde se pečivo připravuje obvykle již v noci či nad ránem. Poměrně náročné je však i pracovní prostředí – vedro, vlhko. Obtížně se vedle pekařů a pomocné síly do pekáren hledají také skladníci a řidiči kamionů. V Česku tak chybí okolo 15 tisíc řidičů, ti stávající přitom stárnou a noví nepřibývají. Uchazeče v tomto případě odhrazuje zejména časová náročnost práce – a to, že jsou často dlouhodobě z domova (při mezinárodní kamionové dopravě). Nová generace řidičů se jednoduše nechce přizpůsobovat tomu, že vlastně nevědí, jak dlouho budou z domova pracovně pryč.
Ať už jsou ale příčiny jakékoliv, v konečném důsledku firmy nemohou kvůli nedostatku zaměstnanců např. rozšiřovat výrobu či přijímat další zakázky, což je brzdí v dalším rozvoji.
Co ukazují data?
Dle personálních agentur se nejhůře obsazují dělnické profese a pozice v úklidových službách. Scházejí již zmiňovaní řidiči nákladních automobilů, skladníci, také kuchaři a pomocné síly v kuchyni a nakonec i pracovníci v sociálních službách. I tam je náročné pracovní prostředí. Datům personálních agentur odpovídají i statistické údaje shromažďované Úřadem práce. Dle nich aktuálně (jedná se o data za říjen) na českém pracovním trhu schází 21 500 stavebních dělníků, téměř 16 tisíc skladníků a také těch, kteří dokáží obsluhovat vysokozdvižný vozík, 14 tisíce montážních dělníků a 12 tisíc řidičů nákladních vozidel. Kuchařů pak chybí kolem 11 tisíc, přes 9 tisíc pracovníků schází v úklidových pracích.
Řešení? Pracovníci ze třetích zemí
Nedostatek lidí se firmy snaží nahradit cizinci, ale i to je obtížné, a to především administrativně, resp. legislativně. Nízkokvalifikovaná pracovní síla přitom klidně může přicházet ze třetích zemí – na tom se shodují i odborníci. Ovšem také dodávají, že je nezbytné zlepšit podmínky pro jejich přijímání – zjednodušit vydávání víz, zrušit kvóty na zahraniční pracovníky. Pro ty, kteří přicházejí ze zmiňovaných třetích zemí, má přitom Česko určeno jen cca 10 tis. míst. To je velmi málo vzhledem k tomu, že na českém trhu práce chybí na 200 tis. pracovníků. „Pro zahraniční pracovníky jsme zvýšili kvótu o 20 tisíc na příští rok a zjednodušujeme zároveň procesy tak, aby pro firmy nebylo obtížné ty pracovníky získat,“ shrnul přitom na počátku listopadu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nakolik se tento krok projeví, ukáže rok 2024. I v tomto případě je však třeba zachovat obezřetnost, aby firmy byly také motivovány k další automatizaci, zlepšování výrobních procesů apod. a nespoléhaly jen na levnou pracovní sílu.
