Česko si zajistilo další kapacity v zásobnících na LNG. Jak jsme na tom s energetickou bezpečností?

ČESKO – Zajištění, distribuce i ceny energií, to jsou témata, která již od počátku války na Ukrajině hýbou (nejen) Českem. Navzdory obavám se podařilo vládě zbavit závislosti na ruském plynu a postupně pracuje na zajištění nových kapacit v plynových zásobnících v jiných lokalitách. Posiluje i distribuční síť. Ačkoliv vládní představitelé hýří optimismem, odborníci radost spíše brzdí s tím, že k ideálu má stávající stav ještě daleko. Vedle toho Česko musí myslet také na „zelenou energetiku“…

Energetická bezpečnost bez Ruska

Až do vzniku konfliktu na Ukrajině nebyly dodávky plynu z Ruska nijak zásadním problémem. Následně se ale ukázalo, že Evropa není úplně připravena od Ruska se plně odstřihnout. Přesto řada zemí učinila razantní opatření a začala se závislosti na ruském plynu postupně zbavovat. To pak platí i pro Česko. Jak přitom minulý týden oznámil premiér Petr Fiala (ODS), vláda realizovala další krok k zajištění energetické bezpečnosti a nulové závislosti na Rusku. Podařilo se jí totiž získat novou kapacitu v budovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. „V uplynulých měsících jsme podnikli řadu konkrétních kroků ke zvýšení tuzemské energetické bezpečnosti. Nakoupili jsme již také plynové zásobníky na území ČR a vedení, abychom zvýšili možnost dopravy a skladování od spolehlivých dodavatelů,“ uvedl Fiala.

Díky zajištění nových kapacit v zásobníku nedaleko Hamburku pak bude mít Česko prostřednictvím společnosti ČEZ od r. 2027 k dispozici 2 mld. metrů krychlových plynu ročně. To je přitom více jak čtvrtina stávající tuzemské spotřeby. Jak tedy v této souvislosti také premiér shrnul, již nyní ruský plyn nepotřebujeme, přesto vláda provádí další kroky k tomu, aby bylo pro Česko zajištěno plynu dostatečné množství. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) pak dodal, již nyní máme plynu rekordní zásoby. Jak ovšem kroky vlády komentoval poradce v oboru plynárenství, Vratislav Ludvík, jsou nejen nezbytné, ale zároveň stále nedostatečné. A dle jeho názoru je třeba kapacity v zásobnících ještě navyšovat.

A co ceny?

Navzdory tomu, že zásoby plynu pro příští rok by měly být zajištěny (a plynu je dostatek), i tak se české domácnosti, ale i firmy obávají toho, že ceny za energie znovu poletí vzhůru. Příčinou je plánovaný nárůst cen regulované složky energií (a to až o 70 %), jenž avizoval Energetický regulační úřad. Možné vyšší ceny energií pak kritizuje jak opozice, tak i odborové svazy. „Je nepřípustné, aby v současné době vláda převáděla platby za obnovitelné zdroje energie a do jisté míry i za distribuci a přenos na spotřebitele a firmy. Vláda má celou řadu nástrojů, jak pomoci, může využít zdrojů z emisních povolenek,“ uvedl někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). To ale podle vlády možné není. Dle stávající ministra průmyslu a obchodu by ale regulovaná složka měla vzrůst nakonec méně, než bylo původně avizováno. A plyn v tržních cenách by měl navíc zlevnit přibližně o čtvrtinu.

Zelená energetika

I když by se mohlo zdát, že plyn není zrovna ideální spásou při budování zelené energetiky, opak je pravdou. Konkrétně je z něj možné vyrábět i vodík, který bude hrát v dekarbonizaci průmyslu klíčovou roli. Obecně by se ale Česko mělo dle Svazu moderní energetiky zaměřit i na energii z obnovitelných zdrojů, zejména ze slunce a větru. Solární a větrná energetika se totiž vzájemně skvěle doplňují. K dosažení tohoto cíle ale bude třeba čas, je třeba budovat příslušné podmínky.