ČESKO – To, že česká populace postupně stárne, není žádná novinka. Ostatně, i proto je jedním z klíčových témat stávající vlády důchodová reforma. Seniorů má totiž v Česku postupem času významně přibývat, zatímco těch v produktivním věku bude naopak stále méně. Kromě toho, jak ukázaly predikce Českého statistického úřadu, přichází doba, kdy umírat bude více lidí než se bude rodit. Údajnou „záchranou“ tak pro Česko může být jen migrace.
Neúprosné stárnutí
Dle ČSÚ je stárnutí české populace v podstatě nevyhnutelné. Do poloviny století by totiž počet osob starších 65 let mohl vzrůst ze stávajících 2,2 milionu až na více jak 3 miliony. Zatímco nyní je českých seniorů pětina, v roce 2050 by jich v populaci mohlo být až 30 %. Nejvíce má pak přibývat lidí ve věku 85+. Kromě toho ale bude významně méně těch, kdo budou v aktivním věku, a také dětí. V důsledku tedy nejenže bude česká populace stárnout, ale bude se také zmenšovat. Budeme tedy národ čím dál starší, v němž bude přibývat zejména osob ve vyšším věku. Dětí se ale bude rodit méně (a ženám také později) a postupně u nás bude žít stále méně lidí.
„V následujících letech bude přirozený přírůstek záporný. V každém roce již zemře více lidí, než se narodí,“ dodal také předseda Českého statistického úřadu, Marek Rojíček. Ostatně, již dnes se u nás ročně narodí cca o 20 tisíc méně lidí, než kolik zemře. Dle středního scénáře statistiků by pak již na počátku 30. let mělo umírat o 40 tisíc lidí více, než se narodí. Největší rozdíl pak má přijít v 60. letech, kdy rozdíl dosáhne až k 60 tisícům. O tom, jak se všechny tyto demografické změny projeví v praxi, pak dle odborníků rozhodne především migrace.
Co a jak se změní?
Právě v 60. letech pak mají nastat největší potíže. Tehdy totiž do vysokého věku bude vstupovat generace tzv. Husákových dětí. A tito lidé budou také postupně umírat, což podle Rojíčka významně navýší v Česku úmrtnost. Postupně se tak začne proměňovat celá struktura obyvatelstva. V roce 2101 by pak na českém území mělo žít dokonce méně než 10 milionů obyvatel.
To vše pak podle Kláry Hulíkové Tesárkové, odbornice na demografii z institutu SYRI, bude znamenat také zvýšení různých indexů závislosti. „Výrazně se navýší poměr počtu osob nějak závislých na počtu osob v ekonomicky aktivním věku. Dojde ke zvýšení zátěže na pracovní trh a produktivitu,“ uvedla s tím, že pokud silná generace Husákových dětí skutečně v 65 letech přejde do důchodu, značně se tak zvýší tlak na rozpočet a výdaje. Proto bude nezbytné hledat nové zdroje, s čímž se může zmenšit i ekonomická síla. „Se všemi těmito fakty je nutné pracovat. Ten kritický moment se rychle blíží, proto je třeba o tom mluvit a brát to velmi vážně,“ uzavřela Hulíková Tesárková.