ČESKO – Amalgámové plomby jsou v Česku stále poměrně běžné. Ačkoliv i bílé plomby zubaři nabízejí, jsou nákladnější, a tak nezřídka pacienti raději volí ty amalgámové, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. To se však brzy změní s novým zákazem užívání amalgámu ze strany Evropské unie. Od poloviny roku 2026 tak již zubní lékaři budou moci aplikovat pouze bílé plomby, na jejichž úhradě se však vždy bude muset podílet i sám pacient. Pojišťovny budou na tento typ plomb přispívat jen částečně – jejich příspěvky ale budou růst pravděpodobně i vzhledem k tomu, zda pacienti věnují pozornost náležité prevenci.
Zákaz amalgámu
Dnes jsou bílé plomby nadstandardem, za nějž si pacient musí připlatit. Ovšem od poloviny roku 2026 se bílé plomby stanou jedinou možností při ošetření zubního kazu. Na úrovni celé EU byl totiž přijat zákaz užívání amalgámu, a to dokonce již od roku 2025 (což je o pět let dříve, než bylo původně v plánu). Důvodem je revize evropského Nařízení o rtuti, jež zahrnuje právě i postupné ukončení používání a výroby zubního amalgámu. Ten tak nakonec budou moci zubní lékaři užít jen tehdy, bude-li to nezbytně nutné k řešení specifických zdravotních potřeb pacienta. Jelikož v Česku je (stejně jako v dalších dvou zemích EU) ale amalgám užíván právě jako plně hrazená možnost zubních výplní, je nezbytné připravit legislativní úpravu toho, jak budou hrazeny výplně bílé. I proto patří Česko společně se Slovinskem a Bulharskem mezi jediné tři země, které pro přijetí zákazu získaly výjimku. Amalgám tedy nemusí zakázat hned k 1. 1. 2025, ale až o jeden a půl roku později.
Drahý zubař?
Cena bílé plomby se řádově pohybuje mezi 1-4 tisíci korun. Záleží totiž na velikosti výplně a také místě, kam je plomba umisťována. Na předních zubech většinou pojišťovny dokonce bílé výplně již nyní plně hradí. Ovšem poté, co budou zcela zakázány výplně amalgámové, měl by příspěvek na bílou plombu ze strany pojišťovny činit 40 % (výjimkou budou děti a mladiství do 18 let, v jejich případě se počítá s tím, že úhrada bílé plomby bude ze strany pojišťovny stoprocentní). Přesto se již nyní ozývají hlasy, že zpoplatněním plomb se pro určitou část společnosti stane zubní péče v podstatě nedostupnou. „Měla by tu být nějaká varianta, aby alespoň nějaký základ byl uhrazen. Když se podíváte na ceny bílých plomb, nejsou zrovna nejlevnější. Pro někoho i pětistovka je velký zásah do rozpočtu,“ uvedla tak např. Karla Maříková (SPD), místopředsedkyně zdravotnického výboru.
Ministerstvo zdravotnictví však zastává názor, že kazům je možné předcházet prevencí. Právě proto vzniká nápad, že pokud bude pacient absolvovat pravidelné preventivní prohlídky (s nimi se počítá dvakrát do roku), mohla by mu pojišťovna přispět na bílou plombu více než uvažovaných 40 % její ceny.
Prevence především
Myšlenku spojení prevence a možných benefitů pro pacienty, kteří ji nezanedbávají, přitom využívá ministerstvo zdravotnictví i v rámci právě dokončované novely. Ta by měla zdravotním pojišťovnám umožnit nabízet klientům více benefitů za to, že na prevenci pravidelně docházejí. Péčí o vlastní zdraví přitom čerpání různých benefitů již většina českých pojišťoven podmiňuje, příp. to plánují. Největší česká pojišťovna, VZP, pak dokonce uvažuje o omezení čerpání některých bonusů těm, kdo na prevenci nechodí. „Spíše to bude o bonifikacích, ale my bychom chtěli zavést i jiná pravidla. Je nefér, aby ti, kdo se chovají nezodpovědně, měli stejné podmínky jako zbytek populace,“ uvedl tak šéf VZP, Zdeněk Kabátek.
Ministerstvo chce každopádně nový trend podpořit – a plánuje, že umožní, aby pojišťovny do fondu prevence převedly až 3 % pojistného, přičemž způsob čerpání bude plně v jejich rukou. „Jsem připraven podpořit to, aby pacienti, když budou dodržovat prevenci, byli bonifikováni. Ale není možné je trestat, pokud nebude zajištěna dostupnost zdravotní péče,“ uzavřel Kamal Farhan (ANO), člen zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny.