Nemožnost, nebo nechuť jednat?
Ačkoliv existovala jistá naděje, že díky intervencím prezidenta by se vláda s opozicí mohla na podobě důchodové reformy dohodnout, hnutí ANO se z jednání nakonec rozhodlo odstoupit. Dnešní schůzky na Hradě se tedy nezúčastní. Zástupci hnutí toto rozhodnutí odůvodnili tím, že vláda hodlá změny stejně prosadit, a to bez ohledu na to, zda se na nich s opozicí dohodne, nebo nikoliv. „Došlo ke zneužití našeho postoje vládou, ta potvrdila to, že tyto změny udělají i bez nás. A my odmítáme dělat vládě stafáž,“ uvedl tak 1. místopředseda hnutí Karel Havlíček. Největší problém má hnutí ANO s navyšováním věku odchodu do důchodu po roce 2030, má však i řadu dalších výhrad, které poslalo písemně prezidentovi. Ten pak v souvislosti s odmítnutí dalšího jednání vyjádřil prostřednictvím své kanceláře jisté rozčarování. „Další rozhovory v současném formátu považuje prezident po veřejných výstupech představitelů hnutí ANO k tématu a po zaslání dopisu za bezpředmětné,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Zklamání neskrýval ani ministr Jurečka. „Mrzí mě ten přístup hnutí ANO k tak důležitému tématu. Je to zásadní téma pro budoucnost této země, takže musí zvítězit zodpovědnost nad laciným politikařením,“ uvedl. Zároveň však potvrdil, že reformu tedy klidně prosadí i bez dohody s opozicí – byť byl ochoten přistoupit na některé kompromisní parametry. V jednáních s prezidentem pak plánuje pokračovat – tento týden by mu měl představit finální podobu důchodové reformy, kterou chce vládě předložit k projednání na konci dubna.
Mohlo by vás zajímat
Neudržitelný důchodový systém
Faktem je, že odborníci se shodují v tom, že pokud nebudou provedeny v systému penzí změny, je do budoucna neudržitelný. Ostatně, jen minulý rok si stát musel na výplatu důchodů půjčit cca 73 miliard, což je nejvíce v české historii. Letos by sice měla tato částka poklesnout k cca 50 miliardám, přesto ale budou penze stále vypláceny „na dluh“. Již nyní je přitom důchodový systém v deficitu 23,5 miliard. S ohledem na prodlužující se délku života a snižující se porodnost je přitom zřejmé, že v Česku nebude dostatek pracujících na to, aby důchodový systém udrželi v chodu. Již na konci roku 2023 bylo v Česku téměř 2,4 milionu lidí, kteří pobírali starobní důchod. Dle demografických predikcí by pak v roce 2051 mělo těch, kdo budou starší 65 let, přibýt dalších cca 900 tisíc. A zatímco loni lidé starší 65 let tvořili pětinu společnosti, v roce 2051 to bude cca 30 % a na konci století půjde o více jak třetinu populace.
Právě navyšování věku odchodu do důchodu po roce 2030 tak platí za klíčové ekonomické opatření. Díky němu by vláda mohla do roku 2050 uspořit okolo 1,5 % HDP ročně (cca 110 mld. každý rok). Druhým nejúspornějším krokem je pak postupné snižování nově vyplácených penzí. Od roku 2026 má každý ročník nových důchodců dostávat penzi o cca 180 Kč nižší než ten předchozí. To by mělo znamenat úsporu cca ve výši 1 % HDP ročně (cca 75 mld.).
Důchodovou reformu by měli poslanci projednávat ještě před sněmovními prázdninami. Definitivně schvalovat by se měla na podzim. Hnutí ANO již avizovalo, že projednávání bude obstruovat. A v případě, že uspěje v příštích volbách, reformu údajně přepracuje.
