Bezesporu je Tyrannosaurus rex filmovou hvězdou mezi dinosaury. Filmy nám jej předkládají jako mrštného, rychlého lovce s tlamou od krve.
Tyrannosaurus rex podle všeho nebyl uzpůsoben k tomu, aby běžel za kořistí
Oproti tomu se kupříkladu americký paleontolog Jack Horner domnívá, že šlo o mrchožrouta – a není sám, kdo má tento názor. Z nálezů zkamenělých otisků mozku lze vyvodit, že nejspíš špatně viděl. Ani jeho nohy nebyly příliš uzpůsobeny pro lov. Dlouhá stehna a krátké holeně byly nejlepší pro běh na dlouhé vzdálenosti – ale ne aby se hnal za kořistí. Jeho přední nohy rovněž nebyly vhodné pro boj a zuby lépe drtily kosti, než vytrhávaly maso.
Allosaurus – proč měl tak obrovskou lebku?
Také chrup masožravého Allosaura, který je při délce dvanácti metrů jen o málo menší než Tyrannosaurus, vypadá působivě – britští vědci ale zjistili, že příliš silně skousnout nemohl, rekonstruovali totiž jeho lebku. Prokázali tak, že jeho kousnutí bylo čtyřikrát slabší než kousnutí aligátora. Ale proč měl tak obrovskou lebku? To zůstává záhadou.
Theropodové těžko udržovali rovnováhu
Allosaurus prý pádil na silných nohou pravěkou krajinou, lovil a hledal kořist. Ale – draví ještěři nejspíše nebyli tak mrštní a pohybliví. Jejich těla byla omezena fyzikálními zákonitostmi. Theropodní dinosauři, k nimž patřil Allosaurus i Tyrannosaurus rex, běhali po dvou nohách. Zatímco člověk se pohybuje po dvou vzpřímeně, těla těchto obrů se spíš kymácela jako těla opilců.
Theropodní dinosauři měli problémy s udržením rovnováhy, zvláště když měli současně kontrolovat a vyvažovat dlouhý ocas a dlouhý krk s masivní hlavou. Když toto vezmeme v potaz, je otázkou, zda by byl Allosaurus vůbec schopen rychle vyrazit ze zálohy za kořistí – což je pro dravce přirozená technika lovu, možná je to přímo nezbytné. A tak – byli velcí theropodové spíše obyčejní mrchožrouti pomalých pohybů?
Zakrnělé končetiny také zůstávají záhadou
Podívejme se ještě na Tyrannosaura – zvláště on měl v poměru k velkým zadním nohám a mohutnému tělu nepatrné přední končetiny. Jejich funkce je pro vědce stále hádankou, protože nebyly dost dlouhé ani na to, aby si jimi podával potravu do tlamy.
Otázkou také zůstává, jak dokázal takový obrovský ještěr vůbec vstát, když se třeba v zápalu boje nešťastně převalil na bok. I člověku se těžko vstává zpět na nohy, pokud má paže přivázané k tělu.
Draví ještěři prý přitom podstupovali krvavé boje a nutně museli někdy ztratit rovnováhu. Jak dokázal 14 metrů dlouhý dinosaurus, zvyklý chodit po dvou nohách, kupříkladu vstát z polohy na boku?
