Náš příběh vypráví o lady Stairové a neobjevuje se v něm ani jeden duch – přesto je velice zajímavý. Odehrává se ve Skotsku na počátku 18. století.
První manželství se příliš nevydařilo
Eleanor Campbellová, jak se za svobodna jmenovala lady Stairová, se provdala nejprve za vikomta Jamese Primrose, a to jako velmi mladá. Ovšem lord Primrose byl nevychovanec a měl násilnickou povahu. Přestože lady Eleanor byla pověstná tím, že dokázala zvládnout většinu mužů sílou svého charakteru a mimořádnou inteligencí, týrání lorda Primrose bylo i na ni moc. To, jak jednal se svou ženou, by se dalo očekávat spíš od nějakého barbara než od nositele skotské kultury a jemných mravů. Došlo to tak daleko, že lady Eleanor nabyla přesvědčení, že bude jednoho dne zavražděna.
Jednou ráno, když se oblékala ve své komnatě poblíž otevřeného okna, se její obavy změnily v jistotu. Objevil se tam totiž lord s taseným mečem a zamířil přímo k ní. Otevřel potichu dveře, a přestože byla jeho tvář zkřivená hněvem a nenávistí, přece jen se natolik ovládal, že se k ní dokázal přiblížit nepozorovaně. Lady však zachytila jeho odraz v zrcadle a zachránila se skokem z okna do uličky. Napůl oblečená, hledala útočiště v domě své tchyně, kde celý příběh jejího nešťastného manželství vyšel najevo. Zdá se, že sympatie starší lady Primroseové nebyly na straně jejího syna.
Protože smíření nepřicházelo v úvahu, manželé se rozešli. Lord se brzy potom odebral do ciziny. V době jeho nepřítomnosti přišel do Edinburghu jakýsi cizinec, který prý uměl předvídat budoucnost. Dále o sobě tvrdil, že dovede povědět, jak se vede kterékoliv osobě bez ohledu na to, jak je vzdálena.
Co to vlastně viděla?
Lady Primroseová se rozhodla tohoto muže navštívit. S přítelkyní, obě převlečené za služky, se z hluboké noci odvážily vyjít ven.
Slavnému hadači pak popsala svého manžela, protože chtěla vědět, kde se nachází. Muž ji odvedl k velkému zrcadlu, v němž ale neviděla svůj odraz, ale cosi podivného, nehybného jako obraz. Připomínalo to herce na jevišti – zaujímali pózy, ale byli nehybní. Lady Primroseová poznala, že je to scéna z kostela. A to, co se odehrávalo před jejíma očima, byl svatební obřad.
Pak se dali do pohybu. Kněz se právě chystal prohlásit nevěstu a ženicha za manžele, když se na scéně objevila nová osoba. Do kostela vstoupil muž a rychle se protlačil ke svatebčanům. Zastavil se u nich a tvář měl zkřivenou hněvem, pak před zraky kněze a všech shromážděných vytasil meč a vrhl se na ženicha, který se chystal bránit.
Výjev se pak zamlžil, byl stále nezřetelnější a nakonec se před očima lady úplně rozplynul. Co to mohlo být? Jenže lady Primroseové bylo všechno jasné a srozumitelné, i když příliš zvláštní na to, aby se to dalo vyjádřit slovy.
Když přišla domů, jakkoli ještě ve stavu mezi šokem a úžasem, sepsala podrobně vše, co viděla. Pro přesnost uvedla i datum, kdy k tomu došlo. Před svědky ten zápis zapečetila a bezpečně uložila.
Bratr byl šokován
Za nějaký čas se bratr lady Primroseové vrátil ze svých cest a lady se ho otázala, zda se nesetkal s jejím manželem. Nechtěl jí lhát, ale odpověděl, že už nikdy nechce slyšet jméno svého odporného švagra. Ona však na něj velmi naléhala a prosila, aby jí všechno řekl. Nakonec tedy přiznal, že se s lordem Primrosem setkal v Nizozemí za velice zvláštních okolností. Nějaký čas strávil v Amsterdamu a blízce se seznámil s jedním bohatým kupcem, který měl velmi krásnou dceru. Jednoho dne mu kupec oznámil, že se jeho dcera bude vdávat – a za Skota! S radostí přijal pozvání na svatbu a vydal se v určený den do kostela, zmeškal však začátek obřadu. Naštěstí ale přišel natolik včas, že mohl zabránit tomu, aby se krásná mladá dívka stala obětí bigamisty – ženichem nebyl nikdo jiný, než jeho švagr lord Primrose!
Když vyprávění dospělo až sem, bylo vidět, jak je lady otřesená. Brzy se ale vzpamatovala natolik, aby přinesla ze skrýše zapečetěnou obálku se zápisem, v němž vylíčila své záhadné vidění. Kdy se ale vlastně konal tento nevydařený obřad?
Bratr zlomil pečeť. To, co četl, byl vlastnoruční zápis od lady, tak jak to viděla v zrcadle v jasnovidcově domě, a bylo to přesně totéž, co on ve stejný den zažil v holandském kostele, vzdáleném stovky mil.
