Proleženiny jsou velkým strašákem všech, kteří pečují o blízké s omezenou hybností. A to zcela oprávněně. Vznikají totiž velmi snadno a rychle, hojí se však velmi zdlouhavě. Ve vážných případech se nezahojí vůbec, a mohou vést k až k celkové sepsi, tedy otravě organismu. Co vede k jejich vzniku? Je na vině vždy špatná péče v nemocnicích? A lze jim předcházet?
Dekubity
Proleženina, odborně dekubitus, je určitá část na kůži či v podkoží nemocného, kde dochází kvůli poruše mikrocirkulace (která zajišťuje transport základních látek mezi cévami a tkáněmi) k poškození buněk. Dekubitus v pokročilém stádiu vypadá jako otevřený vřed (tj. vidíte maso, případně šlachy, kosti). Velmi častou a závažnou komplikací je následná infekce — rána se zanítí. V krajním případě hrozí, že se choroboplodné zárodky dostanou do celého organismu, a způsobí již zmíněnou celkovou otravu organismu a smrt.
Čím jsou způsobeny
Dekubity se nacházejí zejména u méně pohyblivých pacientů, ale nemusí to být nutně pravidlem. Nejčastěji jsou způsobeny tlakem nebo třením či jejich kombinací. V prvním případě je pokožka s tkání stlačena mezi kostí a např. matrací, vozíčkem, zubní protézou. V druhém případě dochází k oděru kůže např. o prostěradlo, upevňovací řemínky. Mezi častá místa vzniku patří místa nad hřebeny lopatek či nad křížovou kostí (zejména u polohy vleže na zádech), dále třeba oblast spánkové kosti, či ramenního kloubu (v poloze vleže na boku).
Další faktory
Vznik proleženin ovlivňuje celá řada dalších skutečností:
- Nadměrná vlhkost. Dekubity vznikají rychleji ve vlhkém prostřední, např. v důsledku pocení, inkontinence, úniku stolice, příliš teplého počasí.
- Snížená pohyblivost. Ta znemožňuje pacientovi častou změnu polohy, kterou by za normálních okolností provedl.
- Věk. Ve vyšším věku je celkově omezena regenerační schopnost tkání a celého organismu. Kůže je tenká a velmi jemná.
- Nedostatečná výživa a dehydratace. Zejména senioři nepociťují potřebu pít, takže u nich vzniká velmi často dehydratace. Rovněž vyvážená strava je velmi důležitá, protože hojící procesy v těle potřebují nutně přísun bílkovin, vlákniny, vitamínů a minerálů.
- Zvýšená teplota, ať už vlastního těla či v okolí pacienta vede k nadměrnému zahřívání organismu a pocení v místech tlaku, a tak zhoršuje jeho stav.
- Snížená obranyschopnost a regenerace, např. v důsledku jiných chorob či úrazu.
- Blížící se skon pacienta. Blížící se smrt znamená pozastavení hojících a regeneračních procesů, a proto při sebelepší péči již v tomto okamžiku nelze často zamezit vzniku nových, či zhoršení stávajících proleženin.
Jak je poznat
U proleženin se rozlišuje několik stádií. Pro počáteční stádium je typická stále ještě neporušená kůže, avšak je již zarudlá a nebledne ani v místě pohmatu. Může být bolestivá a také oteklá. V této fázi má léčba největší naději na úspěch. Pokud však dojde k zanedbání, objeví se porušení kůže s mělkým otevřeným vředem (ránou), případně také naplněným puchýřem, přičemž se může postupně zhoršit až do výše popsaného stavu pokročilého stadia.
Obtížná léčba
Péče o pacienty s dekubity je pro pečující osoby velmi náročná, často i proto, že nemocný již není schopen spolupracovat (např. vyhazuje z postele podkládací polštářky). Na druhou stranu i pro pacienta je mnohdy uměle vytvořená poloha někým jiným za účelem polohování po krátké době velmi nepohodlná. Léčba již vzniklého dekubitu vyžaduje spolupráci s odborníkem. Léčba bývá zdlouhavá a pro pacienta bolestivá a drahá. Ne vždy je proleženina známkou zanedbané péče. Někdy může vzniknou i poměrně velmi rychle. Uvádí se, že dokonce i v rámci několika hodin. Údajně až 60 % proleženin vzniká během prvních 2 týdnů hospitalizace, přibližně u pětiny nemocných pak již v domácím prostředí.
Prevence
Nejlepší léčbou je prevence. U pacientů, kterým riziku proleženin hrozí, je potřeba pravidelně kontrolovat stav pokožky celého těla (včetně osobních a intimních partií – hýždě, kostrč). Kůži je nutno udržovat v suchu, avšak nikoli vysušenou. Naopak, je potřeba ji promazat, protože vláčnost podporuje regeneraci. Kůže musí být čistá, je tedy nutno dbát na dostatečnou osobní hygienu. Pomáhat mohou jemné masáže rizikových míst, protože zlepšují prokrvení tkáně. Kůže potřebuje větrat, což je velký problém u pacientů v plenách. Velmi důležitá je častá změna polohy. Imobilní pacienti by měli být polohováni pravidelně, a to dle závažnosti problémů (např. co 2 hodiny, ale i co 20 minut).
Pro více informací o dekubitech můžete navštívit portál dekubity.eu.
