Jižně od Egyptské říše vyrostlo další mocné impérium: říše Kúš. Její panovníci byli dokonce nazýváni jako „černí faraoni“. Asi tři sta let po Kr. však tato civilizace zanikla.
Jaká byla hlavní příčina zániku?
Hlavním zdrojem příjmů byl pro tuto zemi, kterou Herodotos nazýval „zemí zázraků“, obchod mezi černou Afrikou a Egyptem. Vyváželo se zlato, stříbro, ebenové dřevo, slonovina a ovšem také otroci.
Zhruba sedm staletí trval rozkvět říše, ale příčiny jejího zániku jsou dodnes tajemstvím. Byla snad zpustošena přírodní katastrofou, či za to mohl vpád cizích válečníků? Země Kúš pro nás zůstává jednou z nejzáhadnějších říší starověku.
Egypt se snažil říši ovládnout
Kúš je vlastně egyptské pojmenování Núbie, dnešního severního Súdánu. Egypťané tam tak dlouho podnikali tažení, až se jim podařilo říši podrobit, avšak jejich nadvláda nakonec zanikla a kolem roku 750 př. Kr. zde došlo k opětovnému vytvoření státního útvaru. Naopak první núbijští králové dokonce ovládli Horní Egypt. V roce 300 př. Kr. přestěhovali vládci sídlo do Meroe, což je místo ležící asi 250 kilometrů severovýchodně od dnešního Chartúmu.
Písmo zůstává záhadou
Núbijští vládci převzali od egyptských faraonů zvyk dávat se pohřbívat v pyramidách. Archeologové rovněž objevili zbytky kdysi nádherných paláců a chrámů. Tady však nastává problém: o stavitelích nevíme téměř nic. Jména panovníků jsou známa pouze z doby, kdy ještě používaly egyptské hieroglyfy, ale od roku 150 př. Kr. se meroitská kultura od egyptských vlivů oprostila a vyvíjela se zcela svébytně. Měli svoje písmo, které se skládalo z 23 písmen, ale po zániku říše bylo nahrazeno řeckou abecedou a bylo zapomenuto.
Roku 1909 se Angličanovi Francisi L. Griffithovi podařilo rozšifrovat jednotlivá písmena, ale až na několik málo výjimek neznáme význam slov. Rozluštění meroitského písma stále čeká na svého objevitele. Jedním z řešitelů je i Jochen Hallof z Würzburské univerzity. V rozvalinách bývalé núbijské pevnosti, která je dnes zaplavena vodou Násirovy přehrady, byly vedle písemných dokladů egyptských, arabských, koptských a řeckých nalezeny i záznamy v meroitštině. Ty se nacházejí na třech úlomcích amfory napsané černou tuší.
Podle názoru docenta Hallofa se jedná o číselný systém a s jeho znalostí by bylo možno dešifrovat údaje letopočtů na nápisech. Pokud existují texty s matematickými souvislostmi, bylo by možno na jejich základě možná odvodit významy některých dalších slov – a snad tak nalézt klíč k rozluštění jazyka. Mohly by pak být zodpovězeny některé důležité otázky ohledně zaniklé říše?
