Hliník, který měl pocházet z pravěku: Jak se zdá, šlo o další objev předmětu, který by neměl existovat

Je přítomen hliník

Třetí předmět se však stal záhadou. Byl z kovu, asi 20 centimetrů dlouhý, asi 14 centimetrů široký a 7 centimetrů vysoký. Jeho klínovitý tvar vzdáleně připomínal kladiva nebo sekyry, ze dvou stran byl provrtán a na jednom konci byl jakýsi závěs, který tvarem vzdáleně připomínal lopatu bagru. Nejzajímavější však je to, že celý předmět byl vyroben z hliníku.

V přírodě se hliník nevyskytuje v čisté formě, složité elektrochemické procesy, pomocí nichž je možné získat čistý hliník, jak jej známe, byly vyvinuty teprve v 19. století.

V archeologii je běžné, že se stáří nálezu odhaduje podle stáří současně nalezených předmětů, které se nacházejí v okolí nálezu a jejichž stáří je nesporné. V tomto případě to byly tedy pozůstatky mastodonta (slonu podobný chobotnatec), které spočívaly poblíž klínu z hliníku.

Zkoumalo se tedy přesné chemické složení klínu. Přišlo se na to, že slitina obsahuje 89% hliníku. Další zajímavostí bylo to, že povrch byl silně zoxidován, oxidace byla jeden milimetr silná, což znamená, že klín musel ležet v zemi hodně dlouho.

Cenný nález se ztratil

V roce 1992 vyšel v časopise Ancient Skies článek o tomto nálezu. Rumunský badatel Florin Gheorghita poukázal na to, že v současné době je vyloučené zjistit, kde se klín vůbec nachází. Navíc psal, že se podle něj jednalo o část podpůrné nohy mimozemského létajícího stroje, ulomené při přistávání.

Na stopu hliníkového klínu narazil ale spisovatel Michael Hesemann, který se v roce 1994 zdržoval poblíž rumunských hranic, v maďarském městě Debrecín. Přitom přijal nabídku na přednášku v Kluži, tedy v Sedmihradsku. Tam mu měl jeden posluchač říct, že hliníkový klín z Aiudu je uložen v místním Národním historickém muzeu. Hesemann v časopise Magazin 2000 slíbil, že v průběhu příštích týdnů bude zveřejňovat podrobnou zprávu o nálezu, takže se čekalo nějaké senzační odhalení, přesto již nebylo o celé záležitosti zveřejněno ani slovo.

A tak víme jen to, že milion let starý hliníkový klín je možná ukrytý před zraky veřejnosti v depozitáři muzea v Kluži. Teprve v říjnu 2008 se pokusil profesor Constantinescu vypátrat něco bližšího. Poslal oficiální dotaz na adresu vedení muzea, ale odpověď byla odmítavá, prý se v držení muzea žádný takový nález nenachází.

Otázky tak zůstávají dále bez odpovědi. Jak byl nález skutečně starý a k čemu sloužil? Jestliže se nejednalo o podvod, kdo by mohl být schopen před milionem let takový předmět vyrobit?

 

Témata článku