Odklady jen výjimečně
Novela reaguje na skutečnost, že v Česku má každé čtvrté dítě odklad školní docházky, což je nejvíce v celé Evropské unii. „My se úplně vymykáme evropským standardům. Jsou země, kde odklady ani nejsou možné, a pak země, které jsou nám kulturně blízké, třeba Německo, mají odklady v řádu jednotek procent,“ potvrdil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dle poslankyně Jany Berkovcové (ANO) byly odklady nadužívána také proto, že psychologické poradny neměly jednotnou metodiku k tomu, jak školní zralost či nezralost diagnostikovat, a každá si s problematikou poradila po svém. To se má ale změnit.
Dnes nejčastější zdůvodnění pro odklad nástupu do školy od pediatra, že dítě není zralé na školní docházku, tak již stačit nebude. Nově budou odklady umožněny jen na základě doporučení odborného lékaře a školského poradenského zařízení, a to v podstatě jen v jasně určených případech, de facto pouze ze zdravotních důvodů.
Mohlo by vás zajímat
Změny mají zmírnit tlak na dítě
Záměrem je usnadnit dětem přechod mezi mateřskou a základní školou. „Odklady zpravidla brzdí akceleraci vývoje malého dítěte,“ uvedla Renáta Zajíčková, členka sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu. Podle ní novela zavádí i nové nástroje, které mají pomoci identifikovat děti, jež potřebují podporu už v mateřské škole tak, aby následný nástup do první třídy zvládly bez odkladu.
Významnou novinkou je i zrušení klasického známkování v prvních dvou třídách. Hodnocení bude pouze slovní. Podle Berkovcové to má pomoci zmírnit tlak na výkon, dítě zároveň dle novely nebude moci opakovat první ročník. Ve všech prvních třídách by měl být učitelům k ruce nově také asistent pedagoga.
Riziko nezralých dětí ve škole
Analytik Václav Korbel z PAQ Research označuje návrh za správný krok směřující k radikálnímu snížení odkladů nástupu do prvních tříd, a to cca ke 2-3 %. Zároveň však upozorňuje i na související rizika a také na nutnost pilotního ověřování úspěšnosti celého nově zavedeného procesu. Podle něj může komplikovaný postup vést k tomu, že některé děti půjdou do školy, aniž by na to byly dostatečně připravené.
Diskutabilní je také připravenost jednotlivých škol. „Jestli jsou školy připravené, to nevíme. Je to velká otázka a měla by se velmi pečlivě vyhodnocovat,“ uvedl přímo. Dodal také, že v ideálním případě by měly být školy připravené pracovat se všemi dětmi v různé fázi vývoje, ale v obecné perspektivě se jedná o běh na dlouhou trať. Zvládnout vše během tří let, kdy by všechny novinky měly být do škol implementovány, je pak dle jeho slov docela rizikové, a proto by měly být zavedeny minimálně adekvátní kontrolní mechanismy.
