Ochrana názvů živočišných produktů má podporu Česka i dalších států
Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) není cílem debaty nic zakazovat. Cílem je vytvořit harmonizované podmínky, které budou platit v celé EU. „I pro obchodníky je důležité, aby platila jednotná pravidla,“ uvedl. Česká republika v této snaze není osamocená – obdobné stanovisko zastává dalších 18 členských států.
Už nyní platí v EU zákaz používání označení „mléko“, „máslo“ nebo „sýr“ pro produkty rostlinného původu. V praxi se proto na obalech objevují výrazy jako „rostlinný nápoj“ nebo „rostlinný bloček“. Spotřebitelé však často dál říkají „sójové mléko“ nebo „veganský sýr“. Pro maso podobná ochrana názvů dosud neexistuje – soudní rozhodnutí z loňského roku ale například zakázalo výraz „veganské maso“ na obalech ve Francii.
Mohlo by vás zajímat
Zmatek, nebo srozumitelnost? Spotřebitelé si zvykli
Podle výrobců vegetariánských a veganských produktů současné názvosloví zákazníci chápou – a navíc jim pomáhá v orientaci. „Spotřebitel rozumí názvům jako veganská klobása nebo květákový mozeček. Je to podobné jako u nealkoholického piva nebo čokoládového vajíčka,“ uvedla pro ČT mluvčí společnosti Nestlé Česko a Slovensko Tereza Procházková.
Zástupci firem upozorňují, že jejich výrobky mají jasně uvedené složení i informaci o tom, že se jedná o rostlinný produkt. Druhá strana tábora však argumentuje, že alternativa není totéž co imitace.
Rostlinné alternativy sílí, i když v nabídce zatím dominují mléčné výrobky
Zájem o rostlinné alternativy v Česku roste. Nejvíce se prodávají rostlinná mléka, následovaná náhražkami masa a ryb. Roste také poptávka po rostlinných sýrech, tofu či hummusu. Spotřeba tradičních živočišných výrobků mírně klesá – podle statistik se meziročně snížila spotřeba vepřového masa o zhruba 2 kg na osobu, mléka a mléčných produktů pak o 4 kg.
Přestože rostlinné alternativy tvoří zatím jen malou část nabídky v regálech, jejich podíl se postupně zvyšuje. V některých obchodech mají vyhrazené speciální sekce, řetězce reagují na rostoucí zájem. Po rostlinných výrobcích přitom sahají i lidé, kteří se neřadí mezi vegany či vegetariány, ale hledají odlehčenější či etičtější alternativy.
Výsledek? Spotřebitel rozhodne, ale pravidla budou klíčová
Debata o sjednocení názvosloví je zatím ve fázi návrhů a diskusí. Evropská komise se tématu věnuje, nicméně finální rozhodnutí zatím nepadlo. Ať už ale bude jakékoliv, dopad na trh bude značný. Název produktu je pro spotřebitele důležitým vodítkem. Měnící se stravovací návyky i vyšší zájem o rostlinné alternativy ukazují, že trh se posouvá – otázkou však zůstává, jak si s tím poradí zákonodárci i samotní výrobci.
