Jako „Zuzana z fontány“ se dostala do povědomí široké veřejnosti. Následnou rolí „Píšťalky“ ve třetím pokračování Kleinových „Básníků“ vše umocnila a „Hankou“ v seriálu Chlapci a chlapi upevnila svoji pozici křehké, blonďaté princezny.
Půvabná tvář, výrazně modré oči, dlouhé, plavé vlasy. Tak si kdysi diváci zamilovali herečku Evu Vejmělkovou (53), která hned díky prvnímu filmu poznala i životního partnera. Setkání se slovenským režisérem, který byl o patnáct let starší než ona, zásadně ovlivnilo její budoucnost. Bývalá studentka ostravské herecké konzervatoře a rodačka z nedaleké Karviné se tak stala díky svému půvabu, symbolem krásy v období divokých devadesátek. Hojně byla obsazována i do rolí princezen.
Osudové střetnutí proběhlo v roce 1985, kdy Vejmělková jako šestnáctiletá studentka poznala mladého, avšak tak dvakrát staršího a rozvedeného muže se dvěma dětmi Dušana Rapoše (69). Rapoš tehdy Evu oslavil, zda by nechtěla ztvárnit hlavní roli v jeho filmu Fontána pro Zuzanu a byla „ruka v rukávě“. Ačkoliv mnozí nedávali jejich vztahu šanci, dvojice tvoří pár už 35 let. Rapoš dokonce svou ženu obsadil do svého posledního filmu. Komedie Ženská pomsta pojednává o podvedených ženách, které spojí pomsta nevěrným manželům. Režisér dokonce přiznal, že mu až bylo líto, co všechno představitelky hlavních rolí prováděly svým nevěrným filmovým protějškům. V každém případě svoji celoživotní partnerku její první filmovou rolí křehké Zuzy v romantickém snímku Fontána pro Zuzanu z roku 1985 vystřelil mezi hvězdy, ale také se stal jejím životním partnerem. Prvním a jediným, jak Vejmělková sama často zdůrazňovala.
Ve svých rolích často ztvárňovala křehké krasavice, jako například věčně utrápenou Evu ze seriálu Chlapci a chlapi. V sérii komedií o básnicích si zahrála třetí lásku Štěpána Šafránka v podání Pavla Kříže mladou učitelku Alenu – Píšťalku, která však nakonec dá stejně jako v životě, přednost staršímu muži nabízejícímu jistoty a zázemí, před naivní studentskou láskou. Eva Vejmělková ale ve filmu nemluví svým hlasem. Pro výrazný dialekt ji nadabovala Zlata Adamovská (62). Přestože se do Vejmělkové v tomto filmu zamilovala alespoň polovina pánské populace (ta druhá ji totiž milovala už od Fontány pro Zuzanu), herečka v té době již tvořila pár se svým režisérem.
V době své popularity se objevuje i v polském filmu Penelopy, kde se nebojí prodat svůj půvab naplno v nahotou nabitých scénách. Z „Fontány“, na svou dobu poměrně úspěšného filmu, se postupně stává trilogie, ale kvalita a ohlas diváků už úspěchu prvního dílu nedosáhl. I přesto třetí díl získal dvě velmi významná ocenění na filmových festivalech v USA. I když se mnohokrát spekulovalo o Eviných úletech, například s Palo Haberou při natáčení Fontány, herečka vždy vše rázně popřela. Nevěra se prý v reálním životě těchto dvou netýká. „Jsem ze staré školy a věrnost má pro mě ve vztahu dvou lidí zásadní hodnotu. To, že lidé flirtují, aby si otestovali, jestli je o ně i obecný zájem, za nevěru nepovažuji. Ale když už s někým vlezete do postele, překročíte hranici, přes kterou se těžko vrací zpět,“ přiznává Dušan Rapoš. Ten zachování věrnosti chápe jako vrcholný projev dobrovolnosti a duchovní šlechetnosti. Být nevěrný je podle něj snadné. Ale být věrný z vlastního rozhodnutí, protože někoho fatálně milujete, to je vzácný jev. Jen se prý o věrnosti moc nemluví. „Lidé se podvádějí z mnoha důvodů. Muži touží po porozumění. Dlouhodobě nefungujícímu vztahu může nevěra paradoxně pomoci najít, co ve vztahu chybí, a změnit to. Ale to jsou výjimky,“ svěřila se naopak jeho žena. Nedávno manželé prozradili i svůj recept na šťastný vztah: „Pohoda, láska a sex,“ prozradila Vejmělková, která pro to, jak vypadá prý nedělá nic, jen se udržuje v dobré náladě a užívá si života. Herecké povolání odsunula na vedlejší kolej, napřed kvůli mateřství a později proto, že se začala věnovat zcela jinému oboru, který ji naplňuje mnohem více než hraní, kromě psaní knih se totiž pustila i do psychologie. Tento obor ostatně vystudovala na Univerzitě Palackého v Olomouci.
