Římský císař Nero vládl mezi lety 54 a 68 po Kr. Je považován za nestvůru v lidské podobě, on sám své činy považoval za vydařené – to samé platilo i o vraždě vlastní matky.
První pokus o vraždu
První pokus o odstranění Neronovy matky Agrippiny nevyšel, a to navzdory rafinovaně promyšlenému plánu. Druhý pokus již vyšel a badatelům se podařilo díky pečlivému studiu starověkých pramenů průběh vraždy stejně pečlivě zrekonstruovat.
Nero začal připravovat plán vraždy své matky někdy v březnu roku 59. Dýka jako nástroj vraždy se mu jevila jako příliš hrubý způsob a podání jedu u císařské tabule se mu zdálo zase příliš riskantní – Agrippina ostatně užívala léky proti všemožným jedům. S nápadem ale přišel Neronův poradce Anicetus. Ten navrhl postavit loď vybavenou jednoduchým technickým zařízením, které by na širém moři způsobilo námořní nehodu.
Jak však císařovnu na připravenou loď nalákat? Vhodnou příležitostí měly být tradiční náboženské oslavy v mořských lázních Baiae v Neapolském zálivu. Nero matku pozval, aby tam přijela za ním. Agrippina skutečně vlastní lodí připlula a společně se vydali do města Bauli na hostinu. Na zpáteční cestu syn matku doprovodil ke speciálně upravené lodi s tím, že loď, na níž připlula, měla kolizi s jiným plavidlem. Pak se Nero vrátil do své vily, kde čekal na zprávu o matčině „nešťastné“ smrti.
Anicetus totiž nechal zatížit olovem střechu její kabiny a ta se zanedlouho zhroutila. Lehce zraněné Agrippině se však podařilo z trosek vylézt a na palubě jedné z bárek se dostala na nedaleký břeh. Pochopitelně si uvědomila, že vyvázla ze spárů smrti jen o vlásek a z úkladů začala podezírat syna. Nikomu se prý ale nesvěřila.
Druhý pokus – zinscenovaná sebevražda
Tento složitý plán tedy nevyšel, Nero musel přijít na jiný způsob. Již to neměla být nastražená nehoda, ale zinscenovaná sebevražda, kterou před veřejností chtěl vysvětlit jako císařovnino pokání za odhalený plán na jeho vraždu. Nero poslal do Agrippininy vily vražedné komando s rozkazem, že ji mají zabít – tak, aby to vypadalo jako sebevražda.
Příslušníci komanda prý vnikli do její slabě osvětlené ložnice. Agrippina na malou chvíli zadoufala, že Nero k ní poslal své muže z nějakého jiného důvodu, do poslední chvíle totiž nevěřila, že by ji syn, jemuž se o pět let dříve tolik zasloužila o zvolení císařem, chtěl doopravdy nechat zabít. Vrazi ale obstoupili její lůžko a jeden tasil meč. Agrippina si roztrhla šaty a s výkřikem „Sem mě bodni!“ odhalila lůno. Vrazi ji nakonec nechali vykrvácet. Podle jednoho antického historika chtěla svými posledními slovy říct: “…protože odtud vzešel Nero!“
Agrippina
Agrippina zemřela ve svých 43 letech v březnu roku 59. Nero své matce vděčil za mnohé. Nelitovala peněz ani osobních obětí, aby mu zajistila co nejlepší postavení, dokonce se kvůli tomu provdala za tehdejšího císaře Claudia, jehož přiměla, aby jejího synka Nerona adoptoval. Claudius zemřel o pět let později po požití hub, které mu sloužící podali na Agrippinin příkaz, a po jeho smrti byl císařem korunován právě Nero.
Proč ji tedy Nero nechal zavraždit? V prvních letech vlády mu přece byla velkou oporou! Odpovědí je zřejmě Neronův duševní stav i charakter. Vyčítala mu, že se nechává veřejně oslavovat, jejich vztah ochládal a Nero dospěl k názoru, že si jako vládce tehdejšího světa může dělat, co chce.
Agrippina se nedočkala ani císařského pohřbu, Nero se bál, že by jí lidé vyjadřovali sympatie, proto nechal matku uložit do jednoduchého hrobu. Později ji její sloužící vykopali nový hrob a vztyčili nad ním jednoduchý náhrobek.
Matkovrah si proti sobě nakonec poštval senát i armádu a 9. června 68 spáchal sebevraždu.
