Energetickou chudobou je v Česku ohrožen milion lidí. Novou cestou je změna energetického mixu

Zdroj: Pexels/ Harry Cunningham @harry.digital

ČESKO – Skokový nárůst cen energií v posledních dvou letech jistě v Česku zaznamenal naprosto každý. Energetickou chudobou je tak postiženo stále více lidí – a proto se vláda snaží hledat cesty, jak situaci změnit k lepšímu a podobným stavům se do budoucna vyvarovat. Řešením má být podpora udržitelnosti a důraz kladený na obnovitelné zdroje. S tím se však pojí celá řada komplikací…

Podle aktuálních údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) během posledních dvou let zaplatila průměrná česká domácnost za energie o 62 % více než předloni. I když ceny energií se zase postupně snižují, podle šéfa resortu, Mariana Jurečky (KDU-ČSL), je celé oblasti třeba věnovat pozornost a vždy se náležitě připravovat na nadcházející topnou sezonu – např. v podobě investic do úsporných opatření. Související prvotní náklady jsou ale nezřídka vysoké, a tak si je řada lidí nemůže dovolit. I proto tedy letos vznikl program Nová zelená úsporám light.

Energetická chudoba a pomoc státu

Energie i v porovnání s loňskem zdražily všem, průměrně tedy náklady na jejich úhradu vzrostly o 15 %. Nejtvrději však nárůst cen dopadl na penzisty a neúplné rodiny. Zatímco senioři byli nuceni za energie připlatit téměř o 24 % více, v případě neúplných rodin se jednalo o 19,5 %. Právě senioři přitom patří mezi skupiny obyvatel, kteří jsou nejvíce ohroženi energetickou chudobou. „Již před růstem cen energií žil necelý milion lidí v energetické chudobě – a vyrůstá v ní i cca 10 % dětí. Hlavní příčinou toho, proč v energetické chudobě jsou, je pak energetická náročnost jejich bydlení,“ vysvětlil  Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

Pomoci by tedy měl nový vládní program Nová zelená úsporám light, který je určen pro nízkopříjmové domácnosti a důchodce starobní či invalidní. Od počátku programu již bylo dle slov ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) podáno přibližně 37 tis. žádostí za zhruba 4,2 mld. Kč. Finance pak příjemci využívají k různým funkčním opatřením, jako je výměna oken, dveří, zateplování apod. Díky tomu je pak možné snížit spotřebu energií vynaložených na vytápění až o pětinu. Ministerstvo si od toho dále slibuje pokles těch, kdo pobírají příspěvek na bydlení. Zatímco v roce 2022 se jednalo dle dat MPSV o 177 tis. domácností, letos jejich počet vzrostl na 256 tis. „U domácností, které provedou dobře zateplení a doplní to dobrým energetickým zdrojem, to může znamenat i pokles výdajů, což nakonec může přinést také úbytek žadatelů o příspěvek na bydlení,“ potvrdil Jurečka.

Transformace energetiky? Nezbytnost!

K ustálení cen energií by dle vládních představitelů měla pomoci také komplexní transformace celé tuzemské energetiky, potažmo energetického mixu. Zatím mu totiž stále dominují fosilní paliva – uhlí, plyn a ropa. Jen 5,5 % pak připadá na obnovitelné zdroje (a tehdy je nejvíce pozornosti věnováno biomase a fotovoltaice). Česko by přitom mohlo využívat také energii větrnou a budovat větrné elektrárny. Proti nim se však často obyvatelé obcí, kde by měly být vystavěny, bouří. Problematické je pak i získání stavebního povolení, jehož vyřízení v Česku trvá až 10 let. To ovšem ministerstvo životního prostředí plánuje změnit – a nejenže chce vytipovat místa, kde by nové větrné elektrárny mohly být vybudovány, ale chce změnit i související legislativu, díky čemuž by se výstavba mohla urychlit.