Strom je mocným obrazem vesmírného propojení. Vysílá své kořeny do podsvětí a naopak kmen se dotýká oblohy a svou korunou přikrývá veškeré lidstvo. V mnoha mýtech o stvoření je strom všemocným prostředkem, kterým plyne tok božské energie.
Nejrůznější legendy mají společné prvky
Obdobná představa je obsahem různých legend po celé Zemi, liší se jen v některých detailech. V některých z nich strom kvete v ráji či roste na posvátné hoře, z jeho kořenů může vyvěrat fontána duchovního očištění. Had ovinutý kolem úpatí kmene symbolizuje spirálovitou zemskou energii (nebo také ničení). Ptáci stavějící hnízda v korunách zase zpodobňují lidské duše či nebeská poselství, ovoce pak těla nebešťanů. Přes koruny a po kmenech stromů měli sestupovat první lidé na zem.
Kabalistické a další okultní mýty naopak kreslí strom rostoucí korunou dolů, jehož kořeny spočívají v nebesích.
Ve skandinávské mytologii obrovitý jasan Yggdrasil spojuje vesmír. Vysaje posvátnou vodu z pramenů a studní ze země u úpatí svého kmene a podporuje život nadpřirozených bytostí v koruně. Na nejvyšší větvi sedí orel hlídající Odinův svět. Odin jako nejvyšší bůh se podle hlavního námětu musel sám ukřižovat na stromě, aby lidstvu osvětlil symboliku proroctví v runách.
Určitá analogie s křesťanskou symbolikou je koneckonců také potvrzována skutečností, že středověcí ikonopisci Krista spíše ukřižovali na stromě než na kříži.
V mnoha kulturách je strom považován nejen za symbol kosmické jednoty, ale také za zdroj života. Kmen Herero z jižní Afriky věří, že první lidé, stejně tak jako dobytek, sestoupili ze stromu Omum-borom-bonga, který roste na savaně jižně od řeky Kunene.
Bohyně-strom
Obrazy v egyptských hrobkách často zobrazují posvátné stromy klenoucí se nad prameny s živou bublající vodou nebo vedle nich. Žena je občas zpodobňována jako strom, protože jejím úkolem je zajišťovat potravu a napojit obyvatele podsvětí. Podle starověkých Egypťanů se z těl mrtvých zrodil duch známý jako Ba. Ten je pak krmen ze samotného stromu života.
Jakuti ze Sibiře mají také svou stromovou bohyni. Vyprávějí, jak první muž, který se vydal na průzkum světa, spatřil mohutný strom, který spojoval nebesa, zemi a podsvětí. Muž pak k bohům promlouval přes jeho korunu. Mladík byl opuštěný, a tak požádal bohyni o pomoc. Tu žena s hlubokýma očima povstala z kořenů.
Strom života Charlese Darwina
Svou teorií přírodního výběru Charles Darwin položil základy moderní teorie evoluce druhů. Ve svém díle O původu druhů Darwin uvádí skvělou analogii, když srovnává žijící zvířata s velkým stromem, kterému sám říká Strom života. Zelené a pučící větévky na něm představují existující druhy a staré dřevo pak zkameněliny. Když strom roste, větévky se snaží pronikat na všechny strany. Ty, které přežijí, zastíní jiné výhonky, stejně tak jako úspěšné druhy či rody překonají své konkurenty. Většina výhonků odpadne, ale některé z nich přece jen přežívají, byť velmi omezeně. Jsou tedy symbolikou ohrožených druhů. Pár větévek se promění v silné větve, ale jen malé množství z nich se opravdu přetvoří v mohutná ramena, která podpírají husté listoví na nových haluzích a listoví na vrcholku.
