Pokles inflace i základních úrokových sazeb
Snižování základních úrokových sazeb zahájila ČNB již v prosinci loňského roku. Z počáteční hodnoty 7 % postupně došlo k poklesu na stávající 4,5 %, tedy celkem o 2,5 procentního bodu. Přitom inflace se již od počátku letošního roku pohybuje okolo ČNB stanoveného 2% inflačního cíle. V únoru, březnu a červnu dosáhla dokonce přesně 2 %. Jak tedy zdůraznil Michl, v Česku byla obnovena cenová stabilita. Přesto je namístě udržování přísné měnové politiky. A to zejména proto, že rada i nadále spatřuje v ekonomice proinflační tlaky. Jejich zesílení by znamenalo, že inflace by se v následujícím čtvrtletí trvale odpoutala k horní hranici tolerančního pásma, což je také důvod toho, proč další snižování sazeb bude rada pečlivě zvažovat nebo k němu přistupovat velmi opatrně.
Jak Michl shrnul, rada při svém aktuálním rozhodování vycházela z nové makroekonomické prognózy implikující mírný pokles krátkodobých tržních úrokových sazeb. Při příštích jednáních pak bude vycházet z vyhodnocení nových dat a jejich implikací pro vývoj inflace. Úvahy o nastavení sazeb se pak budou odvíjet od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí v české ekonomice, vývoje kurzy koruny, působení fiskální politiky, ale také analýzy napětí na trhu práce ad. „Předpokládáme, že inflace se v následujících měsících bude pohybovat kolem 2 % a v závěru roku mírně vzroste vzhledem k efektu základny z loňského roku,“ uzavřel Michl.
Relativně dobré zprávy, reagují podniky
Podle Josefa Jaroše, předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, bylo rozhodnutí ČNB predikovatelné. „Pro ekonomiku to považujeme za dobrou zprávu,“ uvedl. Dodal však, že kdyby byl pokles rychlejší, samozřejmě by to podniky uvítaly. Na druhou stranu dle jeho slov právě menší a střední podniky za mnohem větší problém považují nezaměstnanost, resp. nedostatek pracovníků. „Ten problém přetrvává. Bez toho, abychom se smířili s tím, že pracovní migrace ze zemí třetího světa bude v české ekonomice standardem, z toho kruhu nevystoupíme,“ uvedl přímo Jaroš.
Je přitom pravdou, že zaměstnavatelé se shodují v tom, že je pro ně stále velmi složité přijímat pracovníky ze zahraničí. Obvykle především kvůli bezpečnostní politice Česka, která je sice důležitá, ale související procesy by bylo možné digitalizovat a především zrychlit. I proto, že pracovníků na trhu práce je nedostatek, jsou ve velmi dobré vyjednávací pozici, stejně jako stávající zaměstnanci. Ti si tedy mohou dovolit vyvíjet intenzivní tlak na navyšování mezd – a firmy se budou muset připravit na navýšení minimálně o 5 %.
