Průvod Heráleckých maškar, hudba, tanec. Šmeralův statek ožije o víkendu masopustním veselím

Foto: Kraj Vysočina

TŘEBÍČ – Tradiční masopustní akce plná hudby, tance a bujarého veselí proběhne o víkendu na Šmeralově statku v Třebíči. Zajímavou novinkou budou letos Herálecké maškary, program je navíc zdarma.

Akce se koná v sobotu 15. února odpoledne v Centru tradiční lidové kultury v Cyrilometodějské ulici. Brána Šmeralova statku bude návštěvníkům otevřena od 14 do 17 hodin. „Díky tomu, že je akce podpořena v rámci přeshraničního projektu, bude tentokrát vstupné zdarma. Letošní program je navíc bohatší o Herálecké maškary, které byly na konci roku 2023 zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina,“ říká radní Kraje Vysočina Miloš Hrůza.

Staňte se členy FB skupiny Život v kraji Vysočina a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

A jaký bude program? Kromě již zmiňovaných Heráleckých maškar si užijete i vystoupení folklórního souboru Bítešan. Dále se dozvíte, jaký bývá masopust na Podhorácku nebo v Dolním Rakousku a téma masopustu ožije i ve fotografiích a dokumentárních filmech. Po celé odpoledne budou probíhat oblíbené dílničky pro děti s tvorbou masek technikou sypání barevného písku.

K masopustu neodmyslitelně patří i spousta dobrot k zakousnutí. Těšit se můžete na smažené koblížky a koláče a pochutnáte si i na grilovaných klobáskách nebo zabijačkových specialitách.

Herálecké maškary

První písemný doklad o nich pochází z přelomu 19. a 20. století. Maškary na sebe oblékají pouze muži a každá má svou stálou podobu, význam a své pořadí v průvodu. K vidění budou pasáček s krávou, kašpárci, laufr se ženou, kapela, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění a policajti.

Období masopustu je již po staletí časem hodování, rejů masek, tancovaček a magických lidových obřadů. Začíná od svátku Tří králů a končí Popeleční středou, která letos vychází na 5. března. Po předchozích zabijačkových hodech nastává období půstu a rozjímání, jehož vyvrcholením jsou Velikonoce, nejvýznamnější křesťanské svátky roku.