ČESKO – Ačkoliv by se mohlo zdát, že vzhledem k únorovému nárůstu mezd bezpečnostních složek by měli být všichni jejich příslušníci spokojení, není tomu tak. Nejenže zástupci policistů, ale i hasičů a vězeňské služby hovoří o problémech s podstavy, ale upozorňují také na nerovnost rozpočtů vzhledem k armádě. Ministr vnitra slibuje možnou nápravu, klíčové jsou ale opět peníze ve státním rozpočtu.
Platy a náborové příspěvky
Již za únor budou mít policisté, hasiči, celníci, dozorci a strážní navýšenou výplatu o 1 500 korun. Policistům a hasičům bude navíc nově vyplácena další tisícovka jako stabilizační příplatek. Jenže všechny sbory si stěžují, že finance, které k nim proudí, nejsou dostatečné, a tak se potýkají také s nedostatkem lidí. Co se platů týká, tak policista – nováček při nástupu a absolvování základní odborné přípravy i s bonusy dosáhne na cca 37 tisíc. Ve vězeňské službě se může jednat o něco málo přes 45 tisíc a voják s hodností rotmistra vydělá okolo 53 tisíc. Roli ale hrají také náborové příspěvky. Příspěvek v prvním ze zmíněných případů se pohybuje ve výši od 75 do 150 tisíc, v případě druhém jde přímo o 150 tisíc. Náborový příspěvek vojáků se pak pohybuje v rozmezí 50 až 250 tisíc. A zatímco policisté a pracovníci vězeňské služby schází, armáda posiluje. Přesto chce ale v náboru ještě zabrat, a to i díky dalšímu, až milionovému náborovému příspěvku. V této výši by ho dle vojska dostávaly výhradně specifické profese, běžné profese by měly necelou polovinu. Přesto je to třikrát víc než u ostatních.
„Nebude to pouze náborový highlight, ale bude to o naší schopnosti udržet kvalitní vojáky,“ objasnila záměr ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tento záměr se však nesetkal s pochopením dalších bezpečnostních složek a neztotožňuje se s ním ani ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Neumím vysvětlit svým policistům, proč by se měly tak zásadním způsobem otevřít nůžky mezi odměňováním policistů a vojáků,“ reagoval přímo policejní prezident Martin Vondráček. A podle ministra vnitra je třeba přinést na vládu srovnání. „Pokud chceme vnímat bezpečnost komplexně, tak v tom bezpečnostním ekosystému nesmí být příliš velké rozdíly v odměňování,“ shrnul s tím, že pokud armáda bude mít narůstající nároky, je třeba aby adekvátně rostly i výdaje na vnitřní bezpečnost.
Jak je to s rozpočty
Vedení policie, hasičů i vězeňské služby také nyní usilují o to, aby měly stabilní a garantovaný rozpočet podobně jako vojsko. Je přitom faktem, že konkrétně v případě policie se podíl peněz na tuto bezpečnostní složku od roku 2020 v podstatě neustále snižuje. Zatímco v roce 2020 bylo na tyto účely vymezeno 0,85 % HDP, v roce 2024 se jednalo již jen o 0,67 % HDP. V roce 2026 to pak má být 0,60 % HDP. Dle policejního prezidenta by však bylo třeba mít garantováno 0,85 % HDP. To by aktuálně znamenalo více jak 70 mld. Obdobně situaci vidí i vedení hasičského sboru a vězeňské služby.
Policisté, hasiči a vězeňská služby přitom v součtu svými požadavky na státní rozpočet přesáhly hranici 100 mld. ročně, kdežto armáda má garantováno 168 mld. ročně.
O rozdílech v platech a benefitech bude vláda jednat na konci února, kdy ministr Rakušan také plánuje předložit související analýzu.