ČESKO – Platy nepedagogických pracovníků působících ve školství jsou dlouhodobě velkým tématem. Zejména proto, že v některých případech nedosahují ani k výši minimální mzdy. A pak je tu i otázka jejich financování. Aktuálně je jeho zdrojem státní rozpočet, již brzy by však mohlo přejít na kraje a obce. Těm by za tímto účelem měl být navýšen základní zdroj příjmů, tedy rozpočtové určení daní. Vládní nařízení by pak mělo určit, jaká je vyhrazená částka na nepedagogickou práci a kterou zároveň na každého žáka obdrží zřizovatel. Jak vysoká by tato částka měla být, ale není známo. Stejně jako není známo, od kdy by nová pravidla měla platit.
Úřednický veletoč?
Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by díky změně mělo dojít ke zlepšení situace škol, resp. stabilizaci financování nepedagogických pracovníků. „Navrhované změny přinášejí spravedlivější rozdělování peněžních prostředků, posilují pravomoci zřizovatelů a zajišťují dlouhodobější stabilitu finančního systému školství,“ uvedl přímo Bek. Zdá se ale, že jeho záměr naráží na relativně velké nepochopení. Vládní opatření, které by v souladu s plány ministerstva školství mělo vstoupit v platnost již v září tohoto roku, tak kritizují zástupci obcí, Asociace krajů i školské organizace. Obávají se, mimo jiné, že opatření příliš zatíží rozpočty samospráv. Kabinet ale slibuje, že peníze na tyto výdaje zřizovatelé dostanou. Ředitelé škol si pak také nejsou jistí tím, zda by se přesunem financování provozní podmínky škol jakkoliv zlepšily.
Od září? Nesmysl
Ačkoliv např. Milan Vácha, radní pro oblast vzdělávání Středočeského kraje, tvrdí, že tento kraj je na změnu v podstatě připraven, rozumí zároveň souvisejícím obavám – zejména pak těm týkajícím se načasování. Technicky je totiž problém s rozpočtovým určením daní od 1. 9. Jak také Vácha dodal, „pomohlo by, kdyby ministr financí přišel s ujištěním, že kdyby návrh neprošel tak, jak je nyní sepsán, tak zajistí dostatek peněz do rozpočtu ministerstva školství. To by situaci uklidnilo.“ To Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje, považuje termín 1. 9. za naprosto nerealistický. „Z informací, které mám já, je ta změna velmi unáhlená. Navíc jsou města a obce, které by na tom nově nastaveném systému zásadně tratily. Takové systémové změny nepovažuji za správné,“ shrnul. Upozornil ale také na skutečnost, že celý návrh vůbec neprošel standardním připomínkovým řízení a je vlastně jen nijak neprodiskutovaným „přílepkem“ školského zákona.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že i mezi politickými představiteli samospráv panují možné názorové rozpory, minimálně při dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem zavládla shoda mezi všemi přítomnými hejtmany, že plánované změny na financování nepedagogických pracovníků ve školství od 1. 9. 2025 nepodporují. Předseda Asociace krajů Radim Holiš přímo uvedl, že návrh společně s prezidentem hejtmani odmítají, zejména kvůli jeho rychlosti. „Pokud využijeme všech pák, snad se podaří situaci rychleji vyřešit,“ reagoval také prezident. Ministr školství Bek pak na tyto závěry reagoval pouze tím, že koalice a vláda se boudou postojem prezidenta a hejtmanů zabývat.
Pokud by novela nakonec stejně prošla (byť i v senátu lze čekat komplikace), prezident nakonec novelu může vetovat. Jeho veto však následně může zase sněmovna – v níž má vládní koalice většinu – přehlasovat.
