Kosatka dravá: Nejbystřejší mořský dravec dokáže vyskočit až osm metrů nad hladinu

Kosatka dravá. Zdroj: www.publicdomainpictures.net

Kosatka dravá (Orcinus orca) patří mezi nejrychlejší a nejžravější mořské savce. Její maximální rychlost při pronásledování kořisti může přesáhnout 65 kilometrů za hodinu, ale obvykle plave pohodlnějším tempem, rychlostí jen 10 až 13 kilometrů za hodinu.

Ocasní ploutev

Hlavní hnací síla kytovců vychází z ocasní ploutve ovládané mohutnými svaly umístěnými těsně před ocasem. Je-li kosatka u hladiny a chystá se vymrštit, nejprve skloní hlavu a vyklene hřbet a pak se vlnivým pohybem, který postupuje po celém těle až k ocasní ploutvi, odrazí a současně prudce máchne ocasem. Je to jako prásknutí silného biče. Značné zrychlení pohybu ocasní ploutve dodá tělu takovou energii, že kosatka je schopna vyskočit až 8 metrů nad hladinu.

Když se chce rozhlédnout po okolí, vynoří hlavu a tělo z vody a „stojí na ocase“. Pod vodou prudce pohybuje ocasní ploutví a tím se udržuje ve vzpřímeném postoji. Když mohutní samci po vymrštění z vody narazí plnou vahou těla zpět na hladinu, hlučné šplouchnutí je slyšet až několik kilometrů daleko.

Velikost

Samci se od samic liší velikostí – dospělí samci mohou být až deset metrů dlouzí, zatímco samice měří nanejvýš 6 metrů, a většinou bývají mnohem menší. Ale i malá samice může vážit téměř tunu, zatímco dospělí samci dosahují hmotnosti až 8 tun.

Rozšíření kosatek je kosmopolitní, žijí v tropických mořích i v polárních oblastech ledové tříště. Jsou to nejbystřejší z mořských dravců a jediní kytovci, kteří loví teplokrevné živočichy – velryby, ploutvonožce a mořské ptáky, i když se pravděpodobně živí hlavně velkými rybami a krakaticemi. K lovu jsou dobře vybaveny, mají silné zuby zasazené v hlubokých jamkách a uložené po dvaceti v obou čelistech.

Technika lovu

Kosatky jsou společenská zvířata, plují v houfech od tří do čtyřiceti jedinců. Stejně jako známější delfíni obecní vydávají i kosatky širokou škálu ultrazvuků, kterými lokalizují kořist a dorozumívají se navzájem. Při lovu provádějí i velmi složité skupinové manévry.

V moři u Kalifornského poloostrova v Mexiku byl pozorován houf kosatek, který napadl velké hejno delfínů. Kosatky kolem nich plavaly ve stále se zmenšujících kruzích, až nakonec byli delfíni hustě natěsnáni. Jedna z kosatek pak vyrazila mezi ně a uchvátila delfína do čelistí, zatímco ostatní dál plavaly v kruhu. Tak se kosatky střídaly, až celé hejno delfínů téměř vyhladily.

V severních mořích kosatky často napadají tuleně lenošící na ledových krách. Skupina kosatek se ponoří do hloubky, pak prudce vyrazí k hladině a vráží mohutnými hlavami do kry, dokud tuleň nespadne do vody.

Člověk a kosatky

I když jsou kosatky známé tím, že loví velké savce, není znám případ, že by napadly člověka. Někdy sice úmyslně vrážely do rybářských loděk a dokázaly je i převrátit, ale vyděšenou posádku nenapadly.

Od roku 1964, kdy se kosatky začaly chovat v zajetí, se běžně užívají pro výcvik i výzkum. Ukázalo se, že jsou stejně inteligentní jako delfín skákavý. V některých delfináriích v Kanadě a v USA se trenéři projíždějí na hřbetě kosatek, dokáží je přimět k proskakování obručí a nebojí se položit paži nebo hlavu do velkých rozevřených čelistí kosatky.