ZLÍN – Vědci ze zlínské univerzity si položili otázku, co se zbytky oblíbené české vánoční ryby. Díky patentované technologii by se mohly využít v potravinářství, farmacii nebo lékařství, ale také při výrobě barev a nátěrových hmot.
Kapr obecný je nejpopulárnější a nejvíce konzumovanou rybou v České republice. Při jeho zpracování ale skončí až 50 procent hmotnosti ryby nevyužité. „Mnoho závodů na zpracování ryb se recyklačními technologiemi nezabývá, odpadní vody se vypouští do vodního prostředí a pevné látky končí na skládkách a veterinárních asanačních ústavech. V obou případech se jedná o zátěž pro ekosystém a plýtvání surovinami, které obsahují cenné nutriční složky,“ přibližuje aktuální situaci profesor Pavel Mokrejš, vedoucí výzkumného týmu.
Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Vědci se zaměřili na přeměnu kostí, kůže, ploutví i šupin kapra obecného na želatinu. K tomu využili netradiční biotechnologickou metodu, která spočívá ve využití běžně dostupného potravinářského proteolytického neboli trávicího enzymu. Tu má zlínský tým také patentovanou. „Oproti jiným obdobným studiím je zde inovativním prvkem také zpracování kolagenu vícestupňovou extrakcí, která významných způsobem zvyšuje celkový výtěžek připravených želatin,“ prozradil člen týmu dr. Robert Gál.
Využije se želatina i další odpadní produkty
Vzhledem ke svým vlastnostem mohou želatiny nalézt široké uplatnění, v potravinářství například při výrobě některých druhů cukrovinek, mléčných nebo masných produktů, ve farmacii jako pojivo při výrobě tablet, v lékařství pak při výrobě hydrogelů, nanovláken či obvazů. „Rybí želatina je vhodná také do kosmetických přípravků, a to jako aditivum do pleťových krémů, gelující prostředek v koupelových solích, šamponech, krémech na opalování, tělových mlécích nebo lacích na vlasy,“ dodává dr. Jana Navrátilová z Ústavu inženýrství polymerů.
Výzkumná skupina Pavla Mokrejše jde však ještě dál a navrhuje optimální podmínky zpracování rybích skeletů tak, aby byla co nejlépe naplněna myšlenka konceptu zero waste. „I v průběhu zpracování kapřích skeletů na želatiny vzniká celá řada vedlejších produktů – a i ty je možné následně využít. Tak například pigment, vedlejší produkt vzniklý po odstředění želatinových frakcí, lze uplatnit při výrobě barev a nátěrových hmot. Při odstřeďování želatinových frakcí se oddělí rovněž zbytkový tuk, který lze využít jako výživový doplněk, protože obsahuje omega-3 mastné kyseliny. Zbylý nerozložený podíl je zase možné zužitkovat v zemědělství jako hnojivo bohaté na dusík. Těch možností je více,“ uzavírá vědec z Fakulty technologické UTB ve Zlíně.
