Tři roky covidu: Jak Česko pandemii zvládlo a jak by se již od dubna měla změnit pravidla izolace?

Zdroj: Pexels/cottonbro studio

ČESKO – Minulý týden to byly přesně tři roky od prvních tří zachycených případů nákazy covidem-19 na našem území. Tehdy je oznámil někdejší ministr Adam Vojtěch a pravděpodobně nikdo si v tu chvíli nedokázal představit všechny události budoucí. Jak epidemie Českem prostupovala a proč covid-19 rozhodně nebude jen tak zapomenut, ačkoliv se může zdát, že počty nákaz aktuálně již nikoho příliš nezajímají?

Letem světem (Českem) s covidem

Ač nyní se to zdá již téměř neuvěřitelné a vzdálené, pandemie drtivě dopadla na život celé společnosti. Zavíraly se školy, služby i hranice a dlouho se nedařilo dostat nemoc pod kontrolu. Dle statistik ministerstva zdravotnictví a ÚZIS měly doposud pozitivní test na covid v Česku více jak 4 miliony lidí, reálně se jich ale dle odborníků nakazilo mnohem více. Nákazu covidem-19 tedy pravděpodobně prodělal skoro každý druhý v Česku. Během uplynulých tří let právě kvůli covidu-19 skončilo v nemocnicích přes čtvrt milionu pacientů a intenzivní péči potřebovalo okolo 42 tis. z nich. Na covid nebo komplikace s ním spojené pak zemřelo téměř 43 tis. lidí, což v přepočtu na obyvatele z Česka dělá jednu z covidem nejpostiženějších zemí vůbec.

„Doufali jsme, že to bude jen krátká epizoda, kterou rychle dostaneme pod kontrolu a která rychle skončí. Tenkrát jsme se všichni chytali za hlavu, když jsme slyšeli pana profesora Prymulu mluvit o letech zavřených hranic, nikdo tomu nevěřil. Nakonec to tak bylo,“ shrnul zpětně Pavel Dlouhý, primář infekčního odd. Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. První velký covidový nápor přitom přišel již na podzim 2020, nemocnice byly na hranici svých kapacit a armáda tak postavila na pražské Letné polní nemocnici. Ta ale z důvodu nedostatku personálu nikdy nebyla využita. Zahlcení nemocnic měla bránit řada přísných pravidel, např. i tzv. systém PES. Ačkoliv různých preventivních a bezpečnostních systémů vláda zkoušela zavést mnoho, většinou žádný z nich neplatil déle než pár týdnů. Období nejtvrdších opatření pak nastalo před dvěma lety, kdy bylo Česko zasaženo mutací delta. Tehdy dokonce ministr vnitra vyhlásil zákaz opouštění jednotlivých okresů. Právě v této době také covidu podlehlo nejvíce lidí, v průměru až 200 denně.

Změnu situace přinesly až vakcíny, jejichž první dávky do Česka dorazily v prosinci 2020 – a byly označovány jako naděje na návrat do běžného života. Masivnější očkování pak bylo ve velkém zahájeno na počátku jara 2021, a jak odborníci shrnují, právě to pomohlo další vlny ztlumit. Ani po třech letech není původ viru jasný a existují tak zastánci jak teorie o jeho úniku z čínské laboratoře, tak i zastánci teorie o přenosu viru ze zvířete na člověka.

Změna v povinných izolacích

Ačkoliv úplnou tečku za covidem-19 ještě jistě udělat nelze, což ostatně dokládají i počty nových případů, které aktuálně rostou, zdá se, že nemoc se opravdu stává „běžnou“. Podle imunologa Václava Hořejšího se již lze na virus dívat jako na jeden z běžných respiračních virů. I proto tedy ministerstvo zdravotnictví plánuje ukončit povinnost izolací nakažených. Zatím totiž platí, že všichni s pozitivním testem musí zůstat sedm dní doma. Od dubna by o tom ale měli začít rozhodovat lékaři nebo hygienici dle rizik.

„Lékaři se budou rozhodovat dle pravidel platných jako u jiných infekčních nemocí. Chtěl bych, abychom se začali chovat ke covidu ještě více jako ke kterékoliv jiné infekční nemoci,“ uvedl minstr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Lékaři pak návrh vítají – své pacienty znají, vyhodnotí přidružené aspekty, např. kde člověk pracuje, jaké má příznaky, další choroby a dle toho izolaci doporučí, nebo ne. Resort zdravotnictví nyní ke svému návrhu na změnu pravidel izolace čeká na připomínky od dalších resortů.