Chichén Itzá: Zde Mayové očekávali návrat hadího boha Kukulkána, od něhož kdysi získali všechny vědomosti

Kukulkánova pyramida. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Na tomto místě se lehce můžeme přenést do doby, kdy mayská civilizace na mexickém poloostrově Yucatán vzkvétala.

Město Chichén Itzá

Rozsáhlá města s pyramidami a obrovskými paláci vyrůstala přímo uprostřed deštných pralesů. Jedno místo je obzvláště významné zdůrazněním spojení náboženství a astronomie. Jde o Chichén Itzá, mayské město. Mezi řadou budov jsou zajímavé zejména legendární Kukulkánova pyramida nebo astronomická observatoř El Caracol.

Slovo caracol znamená točité schodiště – má odkazovat k točitému schodišti uvnitř observatoře. Její vchody jsou orientovány podle svitu slunce v den jarní rovnodennosti a jiné stavební prvky zase připomínají legendu o opeřeném hadovi, který mayskému národu měl poskytnout vědomosti.

Obecně Mayové věděli hodně o obloze, věděli, jak se pohybují planety – a mohli tak vytvořit kalendář.

Kukulkánova pyramida

Hlavní stavbou v Chichén Itzá je Kukulkánova pyramida, která má opět i astronomický význam. Právě Kukulkán byl oním opeřeným hadím bohem, od něhož získali Mayové veškeré vědomosti, a jehož návrat očekávali. Jak vidno, Mayové zde tak nazývali boha Quetzalcoatla. Pyramida jemu zasvěcená je postavená tak, aby slunce osvětlující severozápadní schodiště v den rovnodennosti vytvářelo stín podobný obrovskému hadovi. Krom toho – datum 21. 12. 2012, kdy končí cyklus mayského kalendáře, mělo znamenat návrat hadího boha.

Zvláštní sochy

Jednou ze záhad jsou i sochy Chac Mool, nalezené různě po městě. Mají podobu antropomorfní postavy, ležící na zádech, s hlavou vytočenou ostře do strany a nějakým předmětem položeným na břiše. Co znamenala tato nepřirozená poloha, kterou zaujímají desítky soch?

Pelota

V Chichén Itzá můžeme nalézt také známé hřiště na pelotu. Je 170 metrů dlouhé a 50 metrů široké. To, že byla pelota hra svým výsledkem poněkud hrůzná, Mayové neřešili. Cílem peloty bylo dostat míč skrz kamennou obruč upevněnou asi sedm metrů nad zemí. Někteří badatelé tvrdí, že ti, kdož prohráli, byli sťati (jako to zobrazují výjevy na kameni), jiní říkají, že sťat byl kapitán vítězného týmu, který si svou obětí vysloužil čest a slávu. Mayové tuto hru podle všeho milovali.

Jak ale Mayové získali doopravdy takové vědomosti z astronomie a architektury? V Egyptě či jinde jsou místní obeznámeni s minulostí svých staveb, místní indiáni však vytrvale říkají: „Kdo ví?“