ČESKO – Lidstvo stárne, českou populaci nevyjímaje. To je téma, které je diskutováno velmi hojně. Ovšem pravdou je, že Češi zároveň – ve srovnání s dalšími zeměmi EU – umírají mnohem častěji předčasně. Jak ukázala nejnovější data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, takových úmrtí je v Česku cca o čtvrtinu více, než je celounijní průměr. Toho se pak naší zemi dle analýzy institutu SIRI nepodařilo dosáhnout ani za dvacet let od vstupu do Unie. Jaké faktory předčasné úmrtí způsobují a kdo je k nim náchylnější?
Nezdravý životní styl
Nezdravá strava, kouření, vyšší konzumace alkoholu či nedostatek fyzické aktivity. Nejen to jsou u nás nejčastější příčiny předčasných úmrtí, kterým by však samozřejmě bylo v případě úpravy životního stylu možné předcházet. Ostatně, jak zmiňovaná analýza také uvádí, až polovina předčasných úmrtí je v Česku důsledkem působení faktorů nezdravého životního stylu. Je přitom faktem, že určit, který z těchto faktorů je nejčastější či způsobuje nejvíce problémů, není možné. Dle slov odbornice na demografii Kláry Hulíkové Tesárkové se totiž jedná o jejich souhru. „Pokud pozorujeme nějaký negativní jev, často se s ním pojí i mnohé další. S nezdravou výživou se častěji pojí např. aktivní kouření,“ doplnila.
Co ukazuje demografie?
Ať se nám to líbí, nebo ne, nejen v Česku, ale i napříč Evropou, hrají při inklinaci k nezdravému životnímu stylu klíčovou roli socioekonomické rozdíly. Větší tendenci k méně zdravému způsobu života tak obvykle mají lidé s nižšími příjmy a nižším vzděláním. Faktem ale je, že byť tyto rozdíly jsou patrné ve všech evropských státech, u nás jsou nadprůměrně velké, což platí především v případě aktivního kuřáctví, nadměrné konzumace alkoholu a snížené fyzické aktivity. „V případě roční spotřeby čistého alkoholu jsme v rámci Evropy stále na předních příčkách. Nad průměrem jsme i v podílu osob trpících obezitou. V posledních letech pak mírně klesl podíl aktivních kuřáků, ale stále jejich počet není optimální,“ shrnula Hulíková Tesárková s tím, že plně ideálních úrovní však nedosahuje žádný evropský stát.
Opomenout pak nelze ani vliv demografie. Z hlediska pohlaví mají vyšší tendenci k nezdravému životnímu stylu v Česku spíš muži, což do jisté míry souvisí s pozorovanými aktivitami. Alkohol pijí a cigarety kouří muži častěji. Projevuje se i faktor věku, kdy především u mladších generací se objevuje vyšší inklinace k zájmu o zdravý životní styl. Na druhou stranu i v rámci dospívající populace jsou pozorovány častější sklony k obezitě, aktivní kuřáctví i konzumace alkoholu, a to nezřídka i před dosažením plnoletosti. Ovšem jak upřesnila Hulíková Tesárková, „konkrétně obezita a snížená fyzická aktivita se často dává do souvislosti s pandemickými roky. Ten podíl osob trpících obezitou a osob, které se málo hýbou, ale narůstal už před pandemií. A v Česku byl nadprůměrný už tehdy. Pandemie k tématu jen více upoutala pozornost.“
Osvěta?
Jak negativní trendy změnit? Odborníci se shodují, že základem je osvěta a informování veřejnosti, jak vypadá zdravý životní styl. Zdůrazňovány by měly být i negativní důsledky stylu nezdravého, a to včetně kvality života a snižování jeho délky. Smysl však má také poukazování na dostupnost řady preventivních programů a screeningů. „U nás je nadprůměrná úmrtnost z hlediska příčin, kterým lze zabránit, proto je třeba předem odhalovat případná onemocnění, která je možné úspěšně léčit,“ uzavřela Hulíková Tesárková.
