Kníže Vratislav II. je znám jako schopný, houževnatý muž, který nejenže zvládal dlouhodobější kalkulace, ale dovedl i improvizovat.
S bratrem se nesnesl
Narodil se asi roku 1032 jako syn Břetislava I. a Judity (Jitky) ze Schweinfurtu. V letech 1055 – 1056 spravoval olomoucký úděl, načas pak dokonce uprchl ze země, a to kvůli bratrovi Spytihněvovi II. Ale vrátil se a olomouckého údělu se znova ujal. Po bratrově smrti roku 1061 pak usedl na pražský stolec. Mezi bratry Konráda a Otu rozdělil brněnský a olomoucký úděl.
Jenomže – na Pražském hradě se usadil bratr Jaromír, který byl roku 1068 jmenován pražským biskupem – a Vratislav přesídlil na Vyšehrad, pod jednou střechou s bratrem přebývat nehodlal. Nesnesli se. Nové sídlo nechal přebudovat a na základy kamenného paláce ostatně prý sám donesl na zádech dvanáct nůší kamení. Zdá se tedy, že byl opravdu fyzicky odolný, jak se o něm traduje.
Vratislav získává královský titul!
Podařila se mu ohromná věc – roku 1085 získal v Mohuči královský titul pro svoji osobu od římskoněmeckého císaře Jindřicha IV., a to za vojenskou pomoc při dobytí Říma. Z knížete Vratislava II. se stal král Vratislav I. Korunovace proběhly hned dvě: při jakési předběžné korunovaci vložil korunu na hlavu jemu i jeho manželce Svatavě v dubnu roku 1085 v Mohuči zmíněný císař, příští rok pak, 15. 6. 1086, proběhl úplný slavnostní korunovační akt v ještě nedostavěné bazilice sv. Víta, kdy oba korunoval trevírský arcibiskup Egilbert.
Královský titul nebyl ještě dědičný. Přesto – znamenal upevnění Vratislavovy domácí pozice a zvýšil prestiž celé země. Na oslavu dal Vratislav razit korunovační a královské denáry.
Měl spoustu starostí
Vratislav byl ženatý hned třikrát. Jeho první manželku (možná se jmenovala Marie, ale jistě to nevíme) dal Spytihněv II. věznit na hradě Lštění. Tam ji žalářník připoutával na noc řetězem ke své noze, měl strach, aby neuprchla – a to přesto, že byla v jiném stavu. Na žádost pražského biskupa byla asi po měsíci propuštěna, cestou za Vratislavem však pravděpodobně roku 1056 zemřela.
Vratislav se pak v Uhrách oženil s královskou dcerou Adlétou Uherskou, ta však asi po pěti letech v lednu 1062 taktéž zemřela a zůstalo po ní pravděpodobně pět malých dětí – Břetislav (budoucí kníže Břetislav II.), Vratislav, Judita, Boleslav a Ludmila.
Potřetí se oženil v srpnu téhož roku se Svatavou Polskou, dcerou polského krále. Zdá se, že v době sňatku jí bylo kolem třinácti nebo čtrnácti let. S ní měl čtyři děti, z nichž tři synové se stali knížaty – Bořivoj (jako Bořivoj II.), Vladislav (jako Vladislav I.) a Soběslav (jako Soběslav I.). Jak již bylo výše uvedeno, právě tato žena s ním byla korunována českou královnou.
Při tolika dětech je mnoho starostí s nástupnictvím. Svatava ho údajně měla navíc nutit, aby upřednostnil její syny před Břetislavem, tedy synem Adléty – ale to se jí nepovedlo.
Vratislav vládl dlouhých jedenatřicet let, koruny si však užil pouze let sedm. V lednu 1092 spadl při lovu z koně a na následky zranění zemřel, pochován byl na Vyšehradě.
Svatava se již neprovdala, přestože jej přežila o dobrých 34 let. Zažila ještě dobu, kdy se na panovnickém trůně střídali jiní Přemyslovci, nejen nevlastní syn Břetislav. Také musela zažít, jak se její synové mezi sebou hádají, což nepřispělo klidu a míru v zemi. Nakonec se na její přímluvu dostal k moci její třetí syn Soběslav, který vládl 15 let – a v tu dobu byl konečně trochu klid.
Svatava zemřela v roce 1126 a byla pohřbena vedle svého manžela, jejich hrob se však dosud nepodařilo najít.
