Češi jsou národem milujícím houbaření. Avšak zdaleka ne každý houbař je profesionál, který má atlas hub v hlavě. Pro mnohé je houbaření spíše příležitostným koníčkem, když vyrazí na výlet nebo na chalupu či dostanou chuť na smaženici. Jenže ne vždy je výsledek předem jistý. Prázdný košík, podobně jako košík plný nejedlých, či dokonce jedovatých hub je zklamáním. Jak mu předejít?
Mapa růstu hub
Skvělým nástrojem pro houbaře je mapa pravděpodobnosti růstu hub. Díky ní získáte alespoň orientační přehled o tom, jestli ve vaší lokalitě má vůbec smysl na houby vyrazit. Pokud vám mapa ukazuje velmi nízkou či nízkou pravděpodobnost, pak je dobré se psychicky předem připravit na možnost neúspěchu, nebo úplně změnit program. Naopak, pokud se mapa zbarví do zelena, a ukáže vysokou či velmi vysokou pravděpodobnost, pak stojí za to vyrazit. Mapu najdete na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Je pravidelně aktualizována a zohledňuje faktory důležité pro růst hub, jako jsou srážky, teploty a vlhkost půdy. Obecně lze říci, že houby začínají růst nejvíce po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září.
Elektronické atlasy hub
Vyrazit na houby ve správný čas je důležitým předpokladem úspěchu. Neméně důležitá je také schopnost houby rozeznat, tedy alespoň ty jedlé. Tehdy přijdou vhod aplikace na rozeznávání hub. Velmi podrobnou aplikací je Svampeatlas. Název je odvozen z dánského „svampe“, což znamená houby, v překladu tedy Atlas hub. Rozpozná přes 1 400 druhů hub. Dokáže je také zmapovat a sdílet souřadnice s ostatními uživateli. Mobilní aplikaci Svampeatlas lze zdarma stáhnout z e-shopů Google Play nebo App Store. K dispozici je také webová verze. Uživatel, který do aplikace nahraje fotografii houby, získá obratem nejen název nalezeného druhu, ale také se dozví, jestli je jedovatá, jedlá, ve kterém měsíci se nejvíce vyskytuje a jak velký je její výskyt v posledních letech. S každou nahranou fotografií se databáze portálu rozšiřuje.
Nevýhodou aplikace je, že je v dánském jazyce. Můžete si však zvolit překlad do jiného jazyku. Ve webové verzi lze vybrat angličtinu. Případně si získané informace přeložit prostřednictvím jazykového překladače, např. Google překladač.
Česká aplikace
Kromě této aplikace existuje samozřejmě celá řada jiných aplikací na rozeznávání hub. Z uvedených e-shopů si můžete stáhnout např. českou aplikaci Na Houby nebo nahlédnout na její webové stránky. Jednoznačnou výhodou je, že odpadá nutnost překladu. Nevýhodu je mnohem menší záběr atlasu. Obsahuje přes 300 běžných druhů.
Důvěřuj, ale prověřuj
Je potřeba mít na paměti, že se stále jedná pouze o nástroj umělé inteligence. Údaje z aplikací berte pouze jako orientační, buďte k nim kritičtí. Dánská aplikace by měla být v určování přesnější než česká, ale ani na ni stoprocentně nespoléhejte. Držte se zásady, Co neznám, to nesbírám, a když už to posbírám, tak to nejím, ale třeba ukážu někomu zkušenějšímu. A ještě jedna rada na závěr. Houby si u lidí s citlivým zažíváním příliš nerozumí s alkoholem. Takže větší množství piva či něčeho tvrdého si dopřejte raději pouze při prohlížení atlasu než u konzumace houbového pokrmu. Alkohol v každém případě prodlužuje dobu trávení hub, které již tak patří k pomaleji stravitelným potravinám. Pokud dojde k otravě houbami, alkohol dokáže toxické účinky zesílit, podobně jako káva.
