Čtyři mladí kamarádi se společně se psem Robotem procházeli 12. září 1940 v lese jižně od jejich vesnice Montignac ve francouzském kraji Dordogne a pak si šli hrát na kopec Lascaux.
Chtěli jen najít psa
Ztratil se jim však pes a ukázalo se, že je v díře v zemi, kterou jeden z přátel už znal. Věděl, že je to jeskyně, ale nevěděl už, jak je velká nebo hluboká. Rozhodli se tedy, že si dojdou raději pro nějaké vybavení, než by po jeskyni bloudili ve tmě. Druhého dne za rozednění se vrátili s lany a baterkami a spustili se do jeskyně, aby Robota našli.
Byl učiněn ohromující objev
Sestoupili tak, aniž cokoliv tušili, na jedno z nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších posvátných míst pravěkého člověka na světě. Lascaux patří k největším jeskyním a kresby v ní k nejzachovalejším. Skládá se z hlavní jeskyně asi dvacet metrů široké a pět metrů vysoké, které se říká Býčí sál, a mnoha srázných ochozů. Stěny pokrývají malby, kresby a vyryté obrazy zvířat – hovoří se o jakémsi paleolitickém deníku.
Ukázalo se, že jeskyně se používala asi od roku 15 tisíc př. Kr., kdy zřejmě vznikla většina kreseb, až do roku asi 9000 př. Kr.
Poprvé jeskyni prozkoumal francouzský archeolog Henri-Edouard-Prosper Breuil, kterému se přezdívalo Otec pravěku. Nebylo to snadné zkoumání, k mnohým obrazům se dalo dostat je s velkou námahou. Tým Otce pravěku byl přesvědčen, že úroveň podlahy v jeskyni v průběhu let poklesla, a tak jsou malby zdánlivě výš, než se nacházely původně.
Zpráva o objevu se roznesla po celém světě. Když byla jeskyně v roce 1948 otevřena, začali se sem sjíždět návštěvníci odevšad. Během poměrně krátké doby se ale barvy a detaily obrazů začaly ztrácet v důsledku turistického ruchu, osvětlení a podobně. Objevila se na nich navíc plíseň, a tak byla jeskyně v roce 1963 pro veřejnost uzavřena.
Malby zvířat byly důležitější
Co znázorňují obrazy v jeskyních? Řadu živočišných druhů – býky, bizony, koně a tak dále, celkem je zde asi šest set zvířecích maleb a skoro patnáct set vyrytých obrazů. Asi nejzajímavější jsou čtyři velcí býci dlouzí pět metrů a tajemné dvourohé zvíře, které snad mělo představovat nějakého mytického tvora.
Ovšem nalézá se tu také mnoho lidských postav. Zvláštní na tom je ale to, že obrazy zvířat jsou mnohem podrobnější a důkladnější než podoby lidí, kteří jsou znázorněni jen jako jakési tyčky. Zdá se tedy, že pro umělce té doby byla zvířata důležitější, alespoň jejich zpodobňování. Kmeny asi využívaly různých kouzel a k nim patřily i jeskynní malby. Možná tehdejší lidé doufali, že nakreslením obrazu přilákají skutečné zvíře.
Jeskyně sloužila jako chrám
Jeskyně však nesloužily těmto lidem jako obydlí. Byly vlastně prvními chrámy, kde se konaly modlitby k bohům za úspěch při lovu. Nebyly to zřejmě modlitby v našem slova smyslu, prostě lidé doufali, že bohové zařídí, aby byl obraz zvířete proměněn ve skutečnost.
Jeskyně se v roce 1979 stala součástí seznamu světových památek UNESCO.
Objevila se i nová hypotéza
V roce 2000 se o zdejších malbách objevila zajímavá hypotéza. Podle dr. Michaela Rappengluecka z mnichovské univerzity, mohly některé malby znázorňovat části noční oblohy. Umělce z Lascaux prý fascinoval svět bohů. Jedna taková prehistorická mapa byla objevena v části jeskyně zvané Šachta mrtvého muže. Je tam namalován býk, pták na tyči a postava tvora, který je napůl muž a napůl pták. Vědec je přesvědčen, že oči býka, ptačího muže a ptáka představují hvězdy Deneb, Vega a Altair. Jsou to hvězdy letního trojúhelníku, které jsou na noční letní obloze nejviditelnější. Totéž platí prý i o dalších malbách. Je to údajně důkaz zájmu prvních lidí o hvězdy – mapa pravěkého vesmíru.
