Představme stručnou historii
V 16. století zde zahájily provoz první sklárny. Překrásnou památkou ve zvláštním stylu lidového baroka – typickou valašskou roubenou architekturou – je kostel Panny Marie Sněžné. Byl vystavěn v roce 1754 na půdorysu řeckého kříže. V obci se nacházejí roubené usedlosti, mezi nejhezčí patří areál fojtství, patrová budova – toto místo zaujalo i filmaře, kteří zde natáčeli film Stíny horkého léta.
O tajemném jezeře se vyprávějí legendy
Zajímavé je také jezero nad Velkými Karlovicemi, které bývalo v minulosti větší než dnes. Proč? V jezeře se totiž rodili a žili draci – celé dračí rodiny. Bylo to tedy takové valašské jezero Loch Ness, ovšem místní lidi nepřitahovalo. Naopak se mu zdaleka vyhýbali a při cestě do hor šli raději oklikou. Co kdyby potkali nějakou dračí stvůru.
Mohlo by vás zajímat
Kousek od jezera však stála chalupa, kdoví, kdy byla postavena. Chudák její obyvatel si naříkal – nechtěl přijít o střechu nad hlavou. Nalezl tedy černokněžníka a toho se mu podařilo přesvědčit, aby draky vyhnal. Černokněžník byl možná trochu pyšný, že je okolím považován za jediného, kdo v této věci něco zmůže, neboť do této chvíle byl zcela zaujat svým čarováním.
Po celé dlouhé dny byl pryč, zmizel jak pára nad hrncem. Chalupník se modlil, aby dodržel svůj slib, když je tak dlouho někde daleko. Byl jeho poslední záchranou. Černokněžník ale zatím jen přemýšlel, jak akci provést co nejlépe, možná aby se předvedl.
Za svoji práci nic nežádal. Vylákal prý za pomoci kouzel z jezera všechny draky a odletěl s nimi, údajně do daleké ciziny. Lidé se od té doby chodili dívat na ztemnělou hladinu jezera, nemohli uvěřit, že nebezpečí je pryč. Bylo tomu tak – draky ani černokněžníka už nikdy nikdo neviděl.
Existovali kdysi draci?
A my se můžeme jen ptát: co to ve skutečnosti bylo za nestvůry, které trápily celý kraj? Že by snad místní jezero skutečně bylo domovem nějakých ještěrů v dobách, kdy ještě mohli existovat černokněžníci?
