Trosečníci, vrazi a šílenství: To byly krvavé dějiny souostroví Abrolhos

Souostroví Houtman Abrolhos. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Souostroví Houtman Abrolhos, ukryté u západního pobřeží Austrálie, se stalo dějištěm jedné z nejděsivějších kapitol námořní historie. Ztroskotání lodi Batavia roku 1629 odstartovalo tři měsíce hrůzy, vraždění a šílenství, které přežilo jen pár trosečníků. A jako by to nestačilo – o století později se dějiny téměř opakovaly.

Houtman Abrolhos – krvavé souostroví

Nízko položené ostrovy v Indickém oceánu přinášejí smůlu. Známý je například osud šedesáti otroků, kteří byli roku 1761 po ztroskotání lodi ponecháni na ostrově Tromelin. Když pro ně někdo vyrazil až po patnácti letech, naživu zůstalo už jen osm z nich…

Batavia naráží na neznámé útesy

Ještě temnější stopu však zanechalo souostroví Houtman Abrolhos na východním okraji Indického oceánu. Abrolhoské ostrovy leží čtyřicet mil od západního pobřeží Austrálie a obklopují je zrádné útesy. Nikdo je tehdy neznal – až do 4. června 1629, kdy se zde roztříštila loď Batavia, patřící nizozemské Východoindické společnosti. Na její palubě bylo na tři sta cestujících, kteří směřovali na Jávu.

Kapitán odplouvá, hrůza začíná

Několik lidí se utopilo při pokusu doplavat ke břehu, ale to nejhorší mělo teprve přijít. Kapitán Jacobsz spolu se zástupcem společnosti a čtyřiceti členy posádky nastoupil do záchranného člunu a vyrazil hledat pomoc. Zbytek trosečníků zůstal na místě. A právě tehdy převzal moc zástupce intendanta Jeronimus Cornelisz.

Cornelisz rozpoutává šílenství

Bývalý lékárník Cornelisz už od začátku spřádal plány, jak se zmocnit nákladu lodi. Ukázalo se ale, že má i sklony k násilí – a to ne ledajaké. Přesvědčil část námořníků a vojáků, že pro všechny nebude dost potravy – a začal přeživší systematicky likvidovat. Nejprve nenápadně: posílal skupiny na ostrůvky bez vody, nebo nechával topit ty nejslabší.

Vraždění vrcholí, ženy trpí

Když trosečníci jeho úklady prohlédli, Cornelisz a jeho stoupenci přešli k otevřenému násilí. Zabíjeli střelbou i noži. Ženy nechávali naživu jen proto, aby je mohli zneužívat. Souostroví se změnilo v bitevní pole, kde každý bojoval o přežití.

Záchrana přichází s poslední chvílí

Masakr ustal až přibližně po třech měsících. Záchranný člun totiž skutečně dorazil na Jávu a přivedl pomoc – loď Saerdam. Její důstojníci okamžitě uspořádali polní soud. Cornelisz a šest jeho nejbližších bylo popraveno oběšením. Ostrovy za sebou zanechaly přes dvě stovky mrtvých mužů i žen.

Další loď opakuje chybu

Jen o sto let později se historie málem zopakovala. Na útesy Abrolhos narazila další holandská loď – Zeewik, plující do Jakarty. Tentokrát nedošlo k bojům, přesto zahynulo na šest set lidí. Za tragédií stál hlad, žízeň, utopení – i lidská hloupost. Kapitán Jan Steyns totiž záměrně ignoroval nařízení lodní společnosti, protože si chtěl osobně prohlédnout Austrálii…